Sál Břetislava Bakaly, který by mohlo využívat Divadlo Bolka Polívky, má topení, vzduchotechniku i nové osvětlení

Sál Břetislava Bakaly v Brně je napojený na moderní topení a vzduchotechniku, odpadl tak hlavní důvod jeho dlouhodobého uzavření. Prostor, o kterém se mluví jako o možném budoucím sídle Divadla Bolka Polívky, si dnes prohlédli novináři. Podle správce má sál také nové osvětlení. Pro budoucí využití zbývá dořešit například lepší zatemnění oken. V sále momentálně není jevištní ani projekční technika.

Sál v takzvaném Bílém domě na Žerotínově náměstí byl uzavřený několik let hlavně kvůli zastaralé vzduchotechnice a topení, dříve napojenému na parovod, nyní na horkou vodu. V suterénu už je instalované moderní zařízení, schopné sál v zimě vytápět a v létě chladit.

Divadlo by mohlo teoreticky využívat dosud prázdný sál, ve kterém je 300 polstrovaných sedaček, stejně jako přilehlé prostory foyer, menší sál a kancelář. Celý prostor je potenciálně přístupný ze dvou stran - buď z haly polikliniky, anebo z druhé strany od školy a kavárny.

Soukromé Divadlo Bolka Polívky nyní sídlí v městském domě na Jakubském náměstí, střecha sálu však potřebuje opravu. Kvůli tomu hledá město pro divadlo náhradní prostor. Jako jednu z možností město navrhlo, aby Polívka sdílel s Národním divadlem Brno budovu Reduty. Vedení Národního divadla Brno s tím však nesouhlasilo. Další možností je Bakalův sál. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) ale v úterý upozornila, že i tato varianta ještě vyžaduje další technické úpravy a sál by nejspíš nebyl k dispozici hned na začátek příští sezony, která bude pro Divadlo Bolka Polívky jubilejní - třicátá.

„Pokud se podaří zvládnout stavebně-technické úpravy, prostory by nám vyhovovaly," sdělil v úterý ČTK Polívka.

Sál je součástí někdejší administrativní budovy městského výboru KSČ ze 70. let minulého století, která z větší části slouží jako poliklinika. Magistrát v minulosti uvažoval o prodeji nebo směně celého Bílého domu. Z transakcí však sešlo. Znalci architektury se obávali likvidace budovy, která je sice v Brně spojená s normalizačním obdobím a tehdejší totalitní mocí, ale podle oborníků má svou estetickou hodnotu. Je prý kvalitním příkladem modernistické architektury, navíc se dochovala v autentickém stavu.

„Tvůrčím způsobem reagovala na aktuální zahraniční dění, zejména poválečné práce Le Corbusiera a Oscara Niemeyera," stojí v Brněnském architektonickém manuálu.