Schönbergovy Písně z Gurre nabídne Smetanova Litomyšl i Státní opera Praha

Třídílná kantáta pro pět vokálních sólistů, vypravěče, sbory a velký orchestr Arnolda Schönberga Písně z Gurre zazní 18. června na festivalu Smetanova Litomyšl a o dva dny později ve Státní opeře Praha. Hudební těleso čítající 244 umělců, ve kterém spojí své síly Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) a Norský rozhlasový orchestr, bude řídit dirigent Petr Popelka. V hlavních sólových partech se představí pravidelný host Vídeňské a Bavorské státní opery Michael Weinius v roli Waldemara a německá sopranistka Susanne Bernhardová jako Tove. Tvůrci o tom informovali novináře na setkání ve Státní opeře, kterého se prostřednictvím videopřenosu zúčastnila i jedenadevadesátiletá Schönbergova dcera Nuria.

„Česká premiéra Písní z Gurre se v Praze uskutečnila 9. června 1921. Tehdy zaznamenala mimořádný úspěch, věřím, že tomu bude i tentokrát," uvedla Nuria Schönbergová.

V dalších sólových partech vystoupí držitel Ceny Grammy Dietrich Henschel jako Vypravěč, finalista Mezinárodní pěvecké soutěže Hanse Gabora Belvedere Yngve Soberg (Sedlák) nebo česká mezzosopranistka Štěpánka Pučálková (Lesní holubice).

Schönberg pracoval na této monumentální skladbě od roku 1900 s přestávkami 11 let. Ve skladbě použil na 35 hudebních motivů, které zobrazují nejen hlavní postavy, ale také aspekty přírody a různé citové stavy. Poprvé zde také využil techniku sprechgesangu, techniky nacházející se mezi řečí a zpěvem.

„Schönberg je pro mne jedním z nejinspirativnějších skladatelů a zároveň také myslitelů. V Písních z Gurre je slyšet jeho ovlivnění Richardem Wagnerem a Johannesem Brahmsem," konstatoval šéfdirigent SOČR Popelka, který je od sezony 2024/2025 jmenován novým šéfdirigentem Vídeňských symfoniků.

Ve světové premiéře zazněly Písně z Gurre 23. února 1913 ve Vídni pod taktovkou Franze Schrekera. Jejich předlohou se stala dramatická báseň Jense Petera Jacobsena z roku 1868. Příběh se odehrává na dánském hradu Gurre, jehož vládce král Waldemar se zamiluje do krásné Tove, kterou jeho žena Helwiga ze žárlivosti otráví. Waldemar v žalu prokleje boha a je odsouzen k věčnému putování se svými přisluhovači po noční obloze.

Produkce je součástí cyklu Musica non grata, který se dlouhodobě věnuje oživování hudby skladatelů perzekvovaných nacistickým režimem. „Zařazení Písní z Gurre do programu Musica non grata a jejich návrat na jeviště Státní opery jsou pro mne naprosto logickým krokem, neboť právě zde, v tehdejším Novém německém divadle, je v české premiéře uvedl Alexander Zemlinsky, jedna z ústředních postav projektu Musica non grata," podotkl Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.