Sérii letošních premiér ostravské Komorní scény Aréna uzavře komedie Gagarinova ulice

Hrou Gagarinova ulice, kterou napsal skotský dramatik Gregory Burke, se letos uzavře sezóna ostravské Komorní scény Aréna. Titul inscenace, která má premiéru 15. června v 18.30 hod., je inspirován názvem skutečně existující ulice ve skotském Lumphinnansu (vesnice v hrabství Fife, známá jako ostrůvek radikálně levicových názorů). Autor čerpal ze svých vlastních zážitků, když po odchodu z univerzity, kde studoval ekonomii, střídal jedno zaměstnání za druhým. Tím nejhorším byla práce v továrně na výrobu počítačových součástek. A právě do podobné továrny situoval děj své hry.

Dva její zaměstnanci se rozhodnou unést manažera nadnárodní společnosti, která továrnu vlastní. Jeho popravou chtějí vyvolat povstání s cílem svrhnout „nadnárodní globalizační panstvo“. Hra je plná humoru, ale navzdory tomu se zabývá otázkou, jestli lze ospravedlnit násilí páchané z politických důvodů. V režii uměleckého šéfa Komorné scény Aréna Ivana Krejčího se budou diváci skvěle bavit. Nejspíš je ale hra přiměje i k zamyšlení nad stavem světa, ve kterém žijeme.

Ve výrazných rolích poslední letošní premiéry v Aréně se představí čerstvá posila Michael Rozbroj (Národní divadlo moravskoslezské) jako zaměstnanec bezpečnostní služby Tom, charismatický Vlastimil Burda jako tovární dělník Eddie, z filmových a televizních počinů známý Jan Chudý ztvárňující dělníka Garyho a zkušený, účinkováním na několika scénách „vybroušený“ Milan Cimerák, kterému připadla role Franka.

První repríza Gagarinovy ulice se koná 19. června, druhá o den později, třetí pak v pondělí 24. června.

O autorovi
Gregory Burke (nar. 1968) pochází z Rosythu u skotského Dunfermline, kde se v místní knihovně už jako dítě pročetl až ke svým velkým učitelům – Haroldu Pinterovi, Samuelu Beckettovi a především k Tennessee Williamsovi. Současně mohl jako mladý fotbalový fanoušek na tribuně pozorovat „bezbřehé schopnosti mužského sebeklamu“. V době pobytu jeho rodiny v Gibraltaru, během války o Falklandy, zase získal chronický pocit národní neukotvenosti, později až cynismus vůči mýtům o národní identitě.

Skotské divadlo Traverse vychovávající nové talenty si v roce 2001 z tisíců zasílaných her vybralo jen Gagarinovu ulici. S Gregorym Burkem spolupracovalo na závěrečných úpravách hry a výsledkem byl vybroušený text, ostrý jako břitva. Senzační prvotina dobyla Londýn. Burke se stal uznávaným dramatikem a dnes má na kontě řádu her, které jsou příznivě přijímány diváky i kritikou. Spolupracuje také s televizí a filmem.

O Gagarinovi
První kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin (1934 – 1968) obletěl 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok 1 Zemi. Z neznámého vojenského pilota se stal nejpopulárnějším člověkem planety. Hvězdná kariéra mu přinesla nejen „gagarinománii“ a politické funkce, ale i silnou náklonnost k alkoholu a ženám. Zemřel 27. března 1968 v pouhých čtyřiatřiceti letech za ne zcela jasných okolností při posledním letu na cvičném letounu MIG-15. Z těla slavného kosmonauta se nenašlo téměř nic. Neobjasněná tragická nehoda dala vzniknout mnoha konspiračním teoriím.

Zajímavé vazby k Ostravě
V Lumphinnansu mají Gagarinovu ulici, v Ostravě je po něm pojmenováno rovnou celé náměstí. Leží přes řeku přímo naproti budově, kde sídlí  Komorní scéna Aréna. Do českých literárních dějin se místo zapsalo tím, že se tam v domě na Zámostí 18 narodil spisovatel Zdeněk Jirotka, autor populárního Saturnina. Dominantou náměstí je kovová socha nazvaná Let do vesmíru od Otakara Schindlera z roku 1961.

KSA