Sezona Met pokračuje: klasické operní drama Tosca a comeback Jamese Levina za dirigentský pult u Verdiho Falstaffa

9. listopadu uvidí milovníci opery v českých kinech Pucciniho operní drama Toscu v přímém přenosu z newyorské Metropolitní opery. Hlavních rolí v páté nejhranější opeře vůbec se ujali americká sopranistka Patricia Racette a slavný francouzský tenorista Roberto Alagna. Posledním přenosem v roce 2013 bude 14. prosince Verdiho komická opera Falstaff pod dirigentskou taktovkou Jamese Levina, jenž se do Met vrátil na jaře po nucené pauze. Po novém roce se diváci dočkají Rusalky.

Roberto Alagna v roli Maria se nenechává zastínit slavnými tenory

V nadcházejícím HD přenosu z Metropolitní opery 9. listopadu se dramaturgové rozhodli opětovně zařadit jednu z nejoblíbenějších oper, Pucciniho Toscu v režii Luca Bondyho. Tímto titulem se k přenosům připojí také druhý sál v Brně: „Kino Scala po delší pauze opět voní novotou a 9. listopadu se těšíme na první diváky přímého přenosu z Metropolitní opery u jedné z nejhranějších oper, Pucciniho Toscy,“ uvedl manažer kina Radek Pernica.

Hlavní role malíře a milence Florii Toscy Maria Cavaradossiho se v Met mistrovsky zhostil přední francouzský tenorista současnosti Roberto Alagna. Jeho libý hlas se naplno a naléhavě rozeznívá v nejslavnější árii „E lucevan le stelle“ ze třetího dějství, které se odehrává na Andělském hradě v Římě (ukázka árie v podání Roberta Alagni zde). Letos padesátiletý francouzský pěvec, který koncem listopdu živě vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, poprvé vystoupil na půdě Metropolitní opery v roce1996 a za svou dosavadní kariéru ztvárnil více než 30 operních rolí. Mezinárodní slávu si získal jako Romeo v Covent Garden, účinkoval rovněž v La Scale nebo Opéra de Paris. Je nositelem francouzského státního vyznamenání rytíř Řádu čestné legie.

Titulní role slavné zpěvačky Florii Toscy se po boku Alagni ujala americká sopranistka Patricia Racette, která roli Toscy „vtiskla notnou dávku vášnivé žárlivosti“ (The Huffington Post). Tosca, žena, jež trpí a nakonec umírá, je typickou hrdinkou Pucciniho oper. Úryvek nejznámější árie ze druhého dějství „Vissi d´arte“ (Žila jsem pro umění), v níž Tosca rozjímá nad svým osudem, v nedávném podání Patricie Racette je ke zhlédnutí zde. V minulosti zpívala stejný part řada slavných předchůdkyň. Francouzská divadelní předloha opery z pera Victoriena Sardoua byla napsána na tělo divě a „nejslavnější herečče všech dob“ Sarah Bernhardtové, známé i po sto letech z plakátů Alfonse Muchy. Melodramatická zápletka na pozadí složité politické situace a spletitých intrik poskytla jednu z vrcholných rolí po boku Enrica Carusa Emě Destinové, jejíž kariéra byla několit let spojená s newyorskou Metropolitní operou, a neméně slavnou Toscou byla v šedesátých letech Maria Callas. Patricia Racette, jež vystupovala na jevištích ve Spojených státech, Evropě i Austrálii, je považována za excelentní interpretku Verdiho a Pucciniho operních rolí. Zazářila například v Bohémě, Madama Butterfly, La Traviatě a zpívala rovněž Janáčkovu Káťu Kabanovou.

Již od své premiéry v roce 1900 se Pucciniho opera Tosca stala oblíbenou a stálou součástí operních repertoárů. Puccini zasadil děj melodramatu do roku 1800 a jednotlivá dějství se odehrávají na třech reálných místech Říma: v kostele Sant´Andrea della Valle, ve Ville Farnese (kde dnes sídlí francouzské velvyslanectví) a na Andělském hradě. Tosca byla také předmětem filmové a televizní adaptace, v níž zpíval roli Maria Cavaradossiho Plácido Domingo. Televizní inscenace z rou 1992 se odehrávala v reálných lokacích Říma a nejen to, režie zasadila jednotlivá dějství i do odpovídající denní doby a jednotlivá dějství byla živě přenášena – ve dne i za svítání. Milovníci Pucciniho se mohou těšit v dubnu na vůbec nejhranější titul v historii Metropolitní opery, Bohému v režii uznávaného filmového a divadelního režiséra Franca Zeffirelliho.

Slavný návrat maestra Jamese Levina

200 let od Verdiho narození a 120 let od premiéry Falstaffa na jevišti milánské La Scaly se tato brilantní komická Verdiho opera na motivy Shakespearových her Veselé paničky windsorské a Jindřich IV. dostává v novém nastudování na repertoár Metropolitní opery a 14. prosince, týden po slavnostní premiéře, chystané na 6.12., bude živě přenášena do kin. Verdi dokončil Falstaffa ve svých 80 letech jako svou poslední operu. Je to jediná z jeho dvou komických oper, jež zůstala na jevištích dodnes.

Dirigentské taktovky se nechopí nikdo jiný, než dirigent z nejpovolanějších, maestro James Levine, který před nedávnem oslavil sedmdesátiny. Na jaře se vrátil do Met po vleklých zdravotních potížích a Verdiho Falstaffa bude v Met dirigovat poprvé od roku 2005. „Jsem štastný, že jsem zpět ve společnosti skvělých kolegů v Met a že budu dirigovat tři milované opery s naším orchestrem a sborem, kterým se nikdo nevyrovná,“ komentoval Levine svůj návrat.

Falstaff v kulisách 20. století

Čeká nás zbrusu nové provedení Verdiho. K novému nastudování této mimořádně oblíbené opery se Met odhodlala po 49 letech od předchozí premiéry. Režisér Robert Carsen děj zasadil do anglického venkova v polovině 20. století a inscenace vznikla v koprodukci pěti operních domů včetněLa Scalya Covent Garden. Carsenova vizuálně poutavá a důvtipná výprava již byla k vidění na jevišti Královské opery v Covent Garden.

Role záletného zhýralce Sira Johna Falstaffa se ujme italský barytonista Ambrogio Maestri, která je pro tohoto italského pěvce nejvýraznější rolí jeho kariéry. O jeho ztvárnění Falstaffa na letošním Salcburském festivalu napsal server bachtrack.com: „Barytonista Ambrogio Maestri výrazně vyčnívá nad ostatními pěvci. Je vtělením Falstaffa (loni se v této roli objevil také v Covent Garden), a to nejen pro své fyzické předpoklady, physique du rôle, ale také pro svůj nádherný, hlasitý barytón.“ V dalších rolích uvidíme Angelu Meade jako Alici Ford (soprán), jeden z mnoha objektů Falstaffových záletů, mezzosopranistku Stephanii Blythe jako uštěpačnou Paní Quickly a Lisette Osopesu v roli Nannetty.