České divadlo Sezónu baletních přenosů do kin zahájí inscenace choreografa Kennetha MacMillana Mayerling Sezónu baletních přenosů do kin zahájí inscenace choreografa Kennetha MacMillana Mayerling
I v nadcházející sezóně budou mít příznivci baletních přenosů jedinečnou příležitost vidět výběr toho nejlepšího ze současného repertoáru Královské opery v Londýně. Divadlo, které je součástí Covent Garden, si vydobylo světové renomé. Zásluhu na tom má jistě i Kenneth MacMillan, jedna z nejzajímavějších postav baletu 20. století. Právě jeho balet Mayerling, jímž sezóna přímých přenosů 15. října začíná, patří k tomu nejlepšímu, co Royal Opera House hraje.
Britský choreograf skotského původu Kenneth MacMillan a jeho dramaturg Gillian Freeman zpracovali skutečnou historickou událost, která otřásla rakousko-uherským trůnem konce 19. století. Na loveckém zámečku Mayerling poblíž Vídně si vzal život korunní princ Rudolf, syn císaře Františka Josefa a následník trůnu. Veřejnost se nikdy neměla dozvědět, že společně s Rudolfem si vzala život i jeho mladá milenka, teprve sedmnáctiletá baronka Mary Vetsera, která s princem čekala dítě. „Sex, drogy a revoluce v brilantním nastudování Královského baletu,“ tak shrnuje svoji recenzi pro britský list The Guardian kritička Judith Mackrell.
V centru příběhu stojí rozpolcená osobnost korunního prince - jeho nešťastné dynastické manželství, posedlost ženami a smrtí, závislost na morfiu a dokonce i jeho zapojení do maďarského separatistického hnutí – to vše ožívá na jevišti v řadě oslnivých pas de deux, sólových a davových scén.
Výjimečné dílo, které posouvá hranici možností klasického baletu
Mužský part patří k nejtěžším rolím, jaké kdy byly v baletu napsány. To, že je role prince Rudolfa pro interpreta velkou výzvou jak po stránce technické, tak i z hlediska psychologie postavy, potvrzuje první sólista Edward Watson: „Neznám jiný balet, který by se tolik soustředil na mužského protagonistu. Emocionálně je to vzrušující a vyčerpávající zároveň. Když jsem v polovině baletu, říkám si: Nikdy víc. Když je to za mnou říkám si: Už nikdy nechci tančit nic jiného.“ V hlavní roli prince Rudolfa alternuje první sólista Steven McRae.
To ale neznamená, že by balet neměl silné ženské hrdinky, naopak. Ženy hrály v životě korunního prince Rudolfa ústřední roli. Ať už jde o princovu matku, císařovnu Alžbětu, zvanou Sissi, kterou ztvárňuje americká tanečnice a choreografka Kristen McNally, či Rudolfovu choť, princeznu Stefanii, se kterou žil v manželství bez lásky v podání Meaghan Grace Hinkis. Jednou z velkých hvězd Královského baletu je bezesporu primabalerína Sarah Lamb, která nazkoušela hned dvě role – Rudolfovu mladičkou milenku Mary Vetseru, se kterou princ vykročil vstříc smrti a zároveň hraběnku Marii Larisch, královninu důvěrnici, která oba milence seznámila. Stejnou dvojroli nastudovala i španělská tanečnice Laura Morera.
Rozhněvaný mladý choreograf
Mayerling, stejně jako další balety Kennetha MacMillana dnes tvoří pilíře repertoáru Královského baletu, což je paradox, protože tanečník, choreograf a později i umělecký šéf Královského baletu ve své době narážel na nepochopení – vedení divadla se obávalo, že jeho experimentální přístup bude pro diváky příliš silné sousto. „Balet 40. a 50. let mi připadal jako výkladní skříň obchodu s oděvy,“ nechal se slyšet nekonvenční choreograf, který chtěl zobrazovat osudy skutečných lidí a který věřil, že balet může zobrazit jakkoliv komplexní děj stejně dobře jako současný tanec, film či kniha. „John Osborne a jeho text Ohlédni se v hněvu mi ukázal cestu, jak zobrazovat lidské emoce a frustrace“. Je jisté, že Kenneth MacMillan svým vizionářským přístupem předběhl svou dobu. Od prvního uvedení baletu letos uběhlo přesně 40 let. Dá se s nadsázkou říci, že balet se stal osudovým i pro samotného choreografa – před 25 lety zemřel v zákulisí divadla při zkoušce Mayerlinga.
Baletní přenosy z Královského baletu Londýn přinášejí divákům jedinečný zážitek: exkluzivní záběry ze zákulisí, rozhovory s tvůrci i interprety a detailní záběry. Přímý přenos začíná ve 20:15. V baletu se objevují scény, které jsou určeny pro dospělé publikum a nenjsou vhodné pro dětské diváky do 12 let.
