Shakespearovské slavnosti doplňuje výstava maximálních fotografií
Praha 21. června (ČTK) - Tradičním doplňkem pražského programu Letních shakespearovských slavností je výstava Maximální fotografie. Prvními jejími návštěvníky byli na vernisáži diváci Kracikovy inscenace Othella.
Originální projekt, instalovaný v jižních hradních zahradách - v Rajské zahradě a Na Valech, čerpal už potřetí se sbírek finanční skupiny PPF. Je zaměřen na současnou českou fotografii, tentokrát jde o cyklus nazvaný New York - Pompeje fotografa Jana Lukase. Unikátní soubor 26 velkoformátových zvětšenin černobílých a barevných snímků jednadevadesátiletého klasika je v tomto rozsahu vystaven v České republice poprvé.
Podle kutárora Pavla Lagnera pocházejí snímky z cyklu čítajícího 48 prací. "Pompejské snímky vznikly většinou roku 1963. V 70. letech Lukas doplňoval jejich protějšky na Manhattanu, tedy v prostředí, jež si oblíbil do té míry, že se rozhodl stěhovat do zámoří nikoli za Amerikou, nýbrž za Manhattanem," řekl Lagner ČTK. Podle něj nejde o sociální kritiku.
"New York není Amerika, ale svět," cituje Lukas s oblibou Marka Twaina. Když se po Manhattanu prochází s fotoaparátem, může prý najít obrázky, které mohou být stejně tak z Neapole a Hongkongu, jako z Tel-Avivu, San Juanu či třeba z Kalkaty. A on našel na Manhattanu Pompeje.
Na koncepci výstavy opět spolupracoval architekt Michal Froněk, autorem grafického designu, plánků prohlídky i plakátu byl Aleš Najbrt. Výstava bude v zahradách Pražského hradu přístupná do 10. září, kdy shakespearovské slavnosti končí. Zahrady jsou v červnu a červenci otevřeny od 10:00 do 21:00, v srpnu do 20:00. V září se zavírá o hodinu dříve.
Jan Lukas se narodil v Českých Budějovicích v roce 1915, začal fotografovat už jako dvanáctiletý. Svět zachycoval nejen dokumentačně a reportážně, ale i s originálním výtvarným citem. Tematická šíře jeho tvorby sahá od krajinářských fotografií přes reportáže až k portrétu. Největší mistrovství prokázal ve fotografiích žánrových. Ve třicátých letech patřil s Karlem Hájkem a Václavem Jírů k zakládající generaci českých fotoreportérů. V roce 1946 vydal pozoruhodnou publikaci Země a lidé, jeho kniha Moskva z roku 1963 byla zničena po intervenci sovětského velvyslance. V roce 1965 odešel do Spojených států.
Po získání amerického občanství v roce 1971 začal pracovat na cyklu Ostrované, v němž dokumentoval život na Manhattanu, v Jeruzalémě, tehdejším západním Berlíně či na Tchajwanu. V roce 1968 představil v New Yorku soubor Pražský deník 1938 - 1965, který patří k zásadním cyklům v kontextu české fotografie. K těm se řadí i cyklus New York - Pompeje. Z jeho rozsáhlé tvorby se zachovala jen část, neboť jako člověk tajně opouštějící vlast propašoval do zahraničí jen něco ze své práce. Mnoho negativů, vzniklých před rokem 1965, se ztratilo. Některé se po letech našly v Uměleckoprůmyslovém muzeu, největší část negativů z let 1930 - 1965 je však stále nezvěstná.
Podle mluvčí PPF Dity Fuchsové byla výstava Maximálních fotografií poprvé v zahradách Pražského hradu představena v roce 2004. O rok později pokračovala obdobným projektem nazvaným Hrdinové z Albionu, který byl v souvislosti s 60. výročí ukončení 2. světové války věnován dílu Ladislava Sitenského, přímého účastníka bojů československých letců v Anglii.
Jiří Borovička kar
