Skutečný příběh československého odboje ožívá na filmovém place, a přitom v divadle. Vršovický Vzlet uvede premiéru imerzivní inscenace Prokletí

Co zmůže jednotlivec v proudu dějin? A kdy se z obyčejných lidí stává odboj? Nová inscenace Prokletí režisérů Petra Erbese a Borise Jedináka vychází ze skutečného příběhu českého hermetika Jana Kefera, který se za protektorátu zapojil do odboje proti nacismu.

Premiéra imerzivní inscenace proběhne 28. března 2026 ve vršovické kulturní křižovatce Vzlet.
Diváci na vlastní kůži zažijí příběh Jana Kefera a ocitnou se uprostřed filmového natáčení v bezprostřední blízkosti herců a hereček jako svědci dění na place a komparz velkofilmu inspirovaného touto neuvěřitelnou, ale skutečnou, kapitolou československých dějin. V roli filmové režisérky se představí Magdaléna Borová, v dalších rolích pak diváci uvidí Pavla Baťka, Natašu Bednářovou, Štěpána Lustyka, Andreje Lygu, Matěje Šumberu i Petra Erbese a Borise Jedináka.

Na podzim roku 1938, krátce po podpisu Mnichovské dohody, přichází hermetik Jan Kefer za prezidentem Edvardem Benešem s nabídkou pomoci v boji proti nacistickému Německu. Jeho návrh je odmítnut. Kefer a jeho přátelé se proto přesouvají do ilegality a během protektorátu podnikají několik tajných akcí, jejichž cílem je zasáhnout samotné centrum nacistické moci.

Ačkoliv příběh může znít neuvěřitelně, jde o skutečnou součást československého odboje. Gestapo bralo aktivity hermetiků vážně – Kefer byl v roce 1941 zatčen a deportován do koncentračního tábora Flossenbürg, kde později zemřel. Tvůrci se během příprav setkali také s Reginaldem Keferem, synem Jana a Dagmar Keferových, který po smrti obou rodičů vyrůstal jako sirotek u prarodičů, a je jedním z nositelů příběhu a odkazu svých rodičů.

Pro Erbese a Jedináka ale nejde jen o historickou kuriozitu. „Prokletí je v první řadě o současnosti. O našem vztahu k útlaku a jeho přehlížení, o možnostech ho zastavit,“ říká režisér Petr Erbes. „A také o tom, jak je někdy nebezpečně snadné se ztratit sám sobě, když se před námi otevírají příležitosti mít nad druhými moc. Ať už skrz ideologii, slávu, vědomosti, magii, populismus…,” dodává Boris Jedinák.

Tvůrce fascinuje především otázka osobní odpovědnosti. „Jan Kefer se snažil změnit svět způsobem, který pro nás může být těžko pochopitelný, ale myslel to naprosto vážně. Vždycky je jednodušší rezignovat, než se vystavit tomu, že můžeme neuspět, nebo že naše snaha může někomu připadat směšná,“ dodává Erbes.

Nová inscenace zároveň pracuje s formou, která přinese návštěvníkům Vzletu zcela nový zážitek. Diváci se ocitnou v prostředí filmového ateliéru, kde se natáčí historický velkofilm inspirovaný Keferovým příběhem. Stanou se součástí štábu i komparzu a budou přímo z epicentra natáčení sledovat, jak se minulost rekonstruuje, i jak se proměňuje v současný komentář. Stanou se součástí děje a v jistém smyslu i jeho spolutvůrci v danou chvíli.

„Příběh českého odboje vyprávíme skrze situaci filmového natáčení. Zajímá nás nejen samotná historie, ale i to, jak ji dnes dokážeme uchopit a jakou roli v dějinách vlastně hrajeme – kde jsou meze naší představivosti a empatie, vysvětluje Erbes.

Zkoušení inscenace je založené na autorském přístupu a společném hledání s herci. Místo předem daného pevného scénáře vzniká divadelní tvar skrze improvizace, debaty a práci s historickými materiály. „Takovou navracející se otázkou pro nás během zkoušení je: Jak můžeme z pozice jednotlivce ovlivnit vývoj světových událostí? A jakou sílu může mít opravdu niterné přání? Postupně odkrýváme, že pro každého z nás je historické téma ve skutečnosti nesmírně současné,” doplňuje Boris Jedinák.

Vedle režisérů Petra Erbese a Borise Jedináka se na projektu podílejí scénograf Antonín Šilar, kostýmní výtvarnice Jitka Hudcová, hudebník Tomáš Procházka a light designer Lukáš Milota. V hereckém obsazení se objeví Pavel Batěk, Nataša Bednářová, Magdaléna Borová, Štěpán Lustyk, Andrej Lyga, Matěj Šumbera a další.

Výsledkem je divadelní událost na pomezí historického dramatu, filmového natáčení a imerzivního zážitku, která otevírá otázku, jakou moc může mít jednotlivý člověk, a jaké příběhy si o vlastních dějinách vyprávíme.