Slavnostní koncert s názvem Musica non grata otevírá novou divadelní sezonu ve Státní opeře
Slavnostní koncert s názvem Musica non grata, který se koná v neděli 30. srpna od 19 hodin ve Státní opeře, otevírá novou divadelní sezonu 2020/2021 a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní projekt, který je věnován hudbě a autorům, kteří se stali oběťmi zvůle totalitních režimů 20. století. Cyklus operních inscenací, koncertních provedení oper, symfonických a komorních koncertů vzniká s podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo Praha.
Slavnostní koncert s názvem Musica non grata, který se koná v neděli 30. srpna od 19 hodin ve Státní opeře, otevírá novou divadelní sezonu 2020/2021 a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní projekt, který je věnován hudbě a autorům, kteří se stali oběťmi zvůle totalitních režimů 20. století. Cyklus operních inscenací, koncertních provedení oper, symfonických a komorních koncertů vzniká s podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo Praha.
V centru pozornosti celého projektu Musica non grata stojí především hudba českých a německých autorů, kteří měli být umlčeni nacistickou ideologií ve 30. a 40. letech 20. století. Zdaleka nejde pouze o dnes již poměrně dobře známé tzv. „terezínské autory“ Pavla Haase, Hanse Krásu, Gideona Kleina či Viktora Ullmanna, nýbrž o celou řadu dalších hudebníků, jejichž osud rozpínající se nacistický totalitní režim tak či onak poznamenal. Chceme připomenout životní cesty a umělecké kvality takových osobností, jako byli Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Rudolf Karel, Emil František Burian, Karel Berman či Ludmila Peškařová, kteří byli pronásledováni pro svůj původ, politické postoje či odbojovou činnost, ale i těch, které totalitní režim donutil emigrovat a kteří našli nové zázemí a mnohdy i nové impulsy ve svobodném světě, jako Ernsta Křenka, Ericha Wolfganga Korngolda, Alexandra Zemlinského, Jaromíra Weinbergera, Bohuslava Martinů, Jaroslava Ježka, Vítězslavy Kaprálové, Paula Hindemitha, Kurta Weilla, Hannse Eislera, ale i např. slavných operetních autorů Emmericha Kálmána či Oscara Strause, a mnoha dalších. Stranou našeho zájmu nezůstanou ani jedni z největších klasiků hudby 20. století jako Igor Stravinskij, Alban Berg či Arnold Schönberg – i jejich „zvrhlá“ hudba měla podle nacistické teorie zmizet ze světa. Přímo křiklavou absurditu nenávistné ideologie pak chceme ukázat i na příkladu dvou hudebních mistrů z těch největších – Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Gustava Mahlera, jejichž dílo – zásadně formující evropské hudební dějiny – nemělo žádoucí „rasovou kvalifikaci“ ... Ucelené informace o projektu Musica non grata najdete na webu https://www.musicanongrata.cz/
Na úvodním galakoncertě zazní poslední srpnovou neděli díla tří skladatelů, které spojuje do značné míry podobný osud – po jistou dobu svého života působili v Praze a byli součástí přirozeného multikulturního středoevropského prostoru, z něhož byli násilně vytlačeni rozpínající se nacistickou ideologií. V úvodu představíme mimořádný talent mladičké skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové uvedením jejího mistrovského klavírního koncertu v podání pianistky Alice Rajnohové. Německo-židovský komponista se slovanskými kořeny Alexander Zemlinsky, který po dlouhá léta jako kapelník formoval operu Nového německého divadla v Praze, je v programu koncertu zastoupen dvěma starozákonními žalmy ve velkolepém zpracování pro sbor a orchestr. Na závěr zazní Česká rapsodie Bohuslava Martinů, v níž tehdy osmadvacetiletý autor v samém závěru první světové války s nadějí
vyhlížel svobodu a nezávislost českého národa.
https://www.narodni-divadlo.cz/