Slováci i Češi chodí oproti roku 1989 méně za kulturou
Slováci mají ve srovnání s rokem 1989 více možností ke kulturnímu vyžití. Podle dostupných statistik počet divadel stoupl na trojnásobek, na Slovensku je také více muzeí, galerií a hudebních těles. Neznamená to však, že by je navštěvovalo více lidí. Méně knih půjčují i knihovny. Také počet Čechů projevujících zájem o divadlo v uplynulých dvaceti letech postupně klesal.
Na Slovensku se ve srovnání s érou sametové revoluce nejvíc zvýšil počet divadel, a to více jak trojnásobně. Zatímco v roce 1989 fungovalo 21 stálých scén, které odehrály 4806 představení, loni jich diváci zhlédli na 68 scénách o třetinu víc - 6473 představení. Vzdor tomu chodí do divadel méně lidí, za dvacet let jejich počet klesl z 1,5 milionu na 1,35 milionu. Podobná situace je i ve vážné hudbě - od něžné revoluce sice stoupl počet hudebních těles na 14, tedy na dvojnásobek, odehrají však o několik set koncertů méně.
Výrazně stoupl ve Slovenské republice počet muzeí - a to na 101, přičemž uspořádaly několikanásobně víc výstav - 1206. Ale zatímco v roce 1989 bylo jejich návštěvníků 5,4 milionu, loni přilákaly 4,2 miliony zájemců.
Na Slovensku naopak zanikly tisíce knihoven a počet lidí, kteří jejich služeb využívají, klesl z někdejšího více než jednoho milionu na polovinu. Nejméně se změny dotkly zoologických zahrad a hvězdáren, výrazně se nezměnil ani jejich počet, ani počet návštěvníků. Po svržení totality zájem o prohlídku zvířat sice klesal, loni však zoo navštívilo 907.000 lidí, což je velmi podobné číslo jako v roce 1989.
Také v České republice postupem let klesal počet návštěvníků divadel. Zatímco podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 1989 usedlo v hledištích scén spravovaných státem 6,3 milionu diváků, během let jich neustále ubývalo až na loňských 3,7 milionu.
Podle teatrologa Vladimíra Justa přestalo hrát české divadlo roli náhražky politiky - náhražky neexistující svobody projevu, svobody národní a státní, svobody médií a neexistující pluralitní demokracie. Proto se podle něj v letech po revoluci 1989 po vybičované divadelní euforii dostavil prudký úbytek diváků.
Zdroj: ros, ank
