Slovenský divadelní hit, který baví téměř čtvrtstoletí! Na koho to slovo padne vycestuje do Česka

Jedna z nejúspěšnějších divadelních her našich sousedů, postavená na pětici oduševněných výkonů zavítá v neděli 20. března do Brna, v pondělí 21. března do Prahy, v neděli 10. dubna do Ostravy a v pondělí 11. dubna do Olomouce.

Známá jména slovenské divadelní scény Lukáš Latinák, Juraj Kemka, Marián Miezga, Róbert Jakab a Vladimír Kobielsky se tak představí v groteskním příběhu pěti individuí zavřených v jedné místnosti ve společnosti jednoho revolveru. Kdo ho má, ten má moc. Avšak každý má o ní svou vlastní představu.

„Tato hra nás provází od začátku naší profesionální kariéry a od té doby nám velmi přilnula k srdci. Je pro nás hodně specifická v tom, jak blízko k nám má. Z hlediska tématu, že ve hře koluje zbraň a stále má v rukou moc nějaký jiný prototyp člověka, si myslím, že pořád bude aktuální. Když byl její maďarský autor Gábor Görgey na 200. repríze, tak nám řekl, že ho moc těší, že se jeho hra překládá do různých jazyků a že je o ni zájem. Ale že je z toho zároveň i trošku smutný, protože je její téma takový smích přes slzy,” hovoří Róbert Jakab, který ji začal hrávat s kamarády a spolužáky už během studia na bratislavské Vysoké škole múzických umění, kde hru nazkoušeli s režisérem Petrem Mankoveckým. “K této hře jsme se dostali náhodou. Ďuro Kremka ještě předtím dělal a hrál v Martinském divadle, kde se hrávala hra Chodí Pešek okolo. Jemu se to moc líbilo, tak to donesl Petrovi Mankoveckému, který byl tehdy doktorandem na škole. A potom to už bylo vybavené,” vzpomíná. Reakce diváků jsou podle něj stále stejné, ať už ji hrají doma nebo v zahraničí. “Ta hra je nadčasová a myslím si, že v každé jedné době si najde svého diváka. Nejsou v ní žádné politické narážky, proto je jedno, jestli to hrajeme teď, v minulosti nebo to budeme hrát za deset let. Já bych budoucím divákům, kteří tuto hru ještě neviděli, doporučil k ní přistupovat hlavně z toho hlediska, že si v ní každý najde prototyp toho svého „mocipána“ zneužívajícího moc. A myslím si, že se to děje v každé době.”

Stovky repríz jsou pro herce i bohatou studnicí zážitků, jeden z nich se skončil až v nemocnici. “Měl jsem jeden takový speciální zážitek, když jsme hráli v nějakém městě. Na konci hry se dostávám ke zbrani já a Lukáš Latinák mi ji tedy předává. Tehdy ji trochu hodil a rozbil mi tak hlavu. Hru jsem dohrál tak, že mi po tváři stékala krev. Musel to být velmi dramatický zážitek pro diváky, kteří museli přemýšlet, jak to hraji a odkud mi ta krev teče. Myslím si, že nikdo ani náhodou nepřemýšlel o tom, že mám doopravdy rozbitou hlavu. Takže když jsem dohrál, šel jsem rovnou k doktorovi, aby mi hlavu zašil. A i tam to bylo výborné. Tehdy jsme ještě nebyli natolik známí, a tak jsem mu vysvětloval, že mi kolega hodil do hlavy zbraň, a myslím, si, že tehdy vůbec netušil, že se baví s hercem. Musel si o mě všelico myslet. Ale těch bizarních zážitků máme s touto hrou hodně.”

20. 3. (neděle)
Brno - Židenice Dělnický dům
Event: www.fb.com/events/291080399756322

21. 3. (pondělí)
Praha, Divadlo Palace
Event: www.fb.com/events/709194713578553

10. 4. (neděle)
Ostrava, Dům kultury města Ostravy
Event: www.fb.com/events/1934539623419305

11. 4. (pondělí)
Olomouc, Kino Metropol
Event: www.fb.com/events/430137972224933

Vstupenky: bit.ly/ArtefaktCZ