Soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc uvede parodii antické legendy Orfeus v podsvětí

Plné vulgárních a neslušných scén, psala pobouřená dobová kritika o Orfeovi v podsvětí a z operety Jacquese Offenbacha tak učinila obrovský divácký hit. Všichni byli zvědaví, čím je toto dílo tak kontroverzní. Od světové premiéry uplynulo 160 let a parodie antické legendy o Orfeovi a Eurydice se nyní vrací na jeviště Moravského divadla. Inscenaci připravuje Oldřich Kříž, který se souborem opery a operety před sedmi lety uvedl úspěšný Nápoj lásky. Premiéra se uskuteční v pátek 22. února v 19 hodin, II. premiéra o den později ve stejný čas.

Podstatu Offenbachovy orfeovské parodie tvoří promyšlené zkarikování antické legendy. Manželé Orfeus a Eurydika jsou si navzájem nevěrní a touží po rozvodu. Když je Eurydika odvedena Plutem do podsvětí, má z toho její manžel upřímnou radost a teprve na příkaz Veřejného mínění se ji neochotně vydá hledat. „Řecká mytologie poskytla Offenbachovi prostor pro humorné vykreslení postav. Jednoduchost a melodičnost daly této operetě nesmrtelnost. Považuji Orfea z podsvětí za nadčasové a jedinečné dílo,“ řekl umělecký šéf souboru opery a operety Miloslav Oswald. „Orfeus v podsvětí je pro mě osobně jedna z nejznámějších a nejzajímavějších operet, proto její zařazení do repertoáru Moravského divadla vítám a těším se na premiéru. Jsem zároveň velice nadšen, s jakým entuziasmem a elánem se kolegové z opery, operety a baletu vrhli do zkoušení a jak zvládají náročné choreografie,“ dodal ředitel Moravského divadla David Gerneš.

Režisér Oldřich Kříž se s členy souboru opery a operety setkal po sedmi letech od premiéry inscenace Donizettiho komické opery Nápoj lásky. „Návrat do Olomouce byl velmi příjemný. Těšil jsem se na spoustu známých tváří, se kterými jsem se potkal při Nápoji lásky, ale i na mnoho kolegů, se kterými jsem jako zpěvák spolupracoval na různých projektech. Jen doufám, že i oni se tak těšili na mě. Je to jako návrat domů. Olomouc je nádherné město a vždycky se sem budu rád vracet,“ uvedl režisér, který zná Orfea v podsvětí již od svého dětství a takřka na tomto díle vyrostl. „Hráli jej tehdy v Liberci, moje maminka ztvárnila roli Juno a já viděl snad všechny reprízy a dodnes znám celé dílo skoro zpaměti,“ upozornil Kříž a neváhal označit Offenbacha za geniálního skladatele. „Jeho invence a doslova gejzíry hudebních motivů jsou neuvěřitelné a dalo by se říct, skoro nevyčerpatelné,“ popsal.

S chválou se přidal i autor hudebního nastudování Tomáš Hanák. „Offenbach je mistrem ironie a satiry. Jeho hudba je hravá, jiskřivá a vtipná. Velmi prostými a skromnými prostředky dovede opravdu rozesmát. Melodie oplývající úžasnou nápaditostí se dají snadno zapamatovat a doslova se vrývají posluchači pod kůži,“ doplnil.

Postavu Orfea si zahrají Jakub Rousek a hostující Peter Svetlík. Pro Jakuba Rouska je to po Krásné Heleně a Rytíři Modrovousovi třetí setkání s Offenbachovou operetou. „Ve srovnání s Modrovousem je part Orfea spíše menší, ale tato role je efektní a celkem vtipná až komická. Offenbachovy operety jsou na první poslech možná lehké a jednoduché, avšak zdání klame, mají totiž v sobě pěkné záludnosti pro všechny pěvce,“ upozornil Rousek. Eurydiku ztvární Barbara Sabella v alternaci s Lucií Kordovou a hostující Oľgou Bezačinskou. „V Offenbachově parodii není Eurydika příliš kladná postava. Je to trochu znuděná, rozmazlená manželka Orfea, se kterým si po pár letech manželství takzvaně lezou na nervy,“ popsala Sabella. Vděčnou úlohu nejvyššího z bohů Jupitera, který se v průběhu představení dokonce promění v mouchu, ztvární Martin Štolba v alternaci s Jakubem Tolašem. „V Offenbachově pojetí je Jupiter jemně senilní, pošetilý stařík s neutuchajícím libidem. Božstvo obecně v tomto díle má více lidských nectností nežli božských ctností. Pro mne to znamenalo pocitově zestárnout přibližně o čtyři sta šedesát let a přizpůsobit tomu i pohybový a vyjadřovací rejstřík. Tedy kromě třetího dějství, v němž se metamorfuji v mouchu, abych mohl svést Eurydiku. Takže tato postava má i hmyzí polohu. Bylo zapotřebí vidět mnoho přírodopisných filmů, aby se vykrystalizoval muší pohyb,“ popsal s úsměvem Štolba.

Pohybovou průpravu zpěváků měla na starosti Petra Parvoničová, která v Moravském divadle souběžně připravovala choreografie pro muzikál Starci na chmelu. „Je to pro mě velmi příjemné období v olomouckém divadle, jsem ráda, že jsem měla možnost poznat všechny umělecké soubory tohoto divadla. U členů operních souborů je vždy těžké hodnotit fyzičku a taneční nadání. Pro mě je mnohem více důležité nalézt při zkouškách jejich pozitivní přístup k tanci, odbourat obavy, že se něco neuzpívá nebo neudýchá. Štěstí a radost pro mě a snad i pro celý olomoucký soubor bylo, je a bude, že nebylo třeba nalézat. Hned od první zkoušky do sebe vše zapadlo - nadšení, úsměv a chuť si zatančit,“ chválila choreografka.

V historii českého divadla v Olomouci půjde už o šesté nastudování Orfea v podsvětí. Poprvé to bylo v roce 1921 v režii Bohuše Vilíma, zatím naposledy pak v roce 2002 v nastudování Václava Málka a pod taktovkou Zvonimíra Skřivana.

http://www.moravskedivadlo.cz/