Staňte se adresátem divadelní pohlednice od Bezručů
Pamatujete si, kdy jste naposledy někomu poslali pohlednici? Režisér Lukáš Brutovský se zaměřil na ty, které byly v posledních desítkách let poslány z Ostravy, nebo do Ostravy a sestavil z nich fantaskní divadelní koláž. Inscenace s příznačným názvem PS: ...odepiš! měla premiéru v pátek 27. ledna v ostravském Divadle Petra Bezruče.
Pohlednice – koncentrované zprávy o aktuálním rozpoložení pisatele, o místech, o době. Za posledních sto let jich do Ostravy přišlo nepočítaně. Před očima se míhají propršené dovolené, pionýrské tábory, lázeňské kolonády i šifrované zprávy zpoza uzavřených hranic. Právě z příběhů zachycených na autentických pohlednicích vznikla u Bezručů autorská divadelní hra PS: ...odepiš!
“Nápad vznikl při hledání pohlednice, rekvizity do inscenace Deník mého otce, kterou jsme v minulé sezóně připravovali v Národním divadle moravskoslezském. Tehdy nás s dramaturgem Mirem Dachem překvapilo, kolik pohlednic se dá najít v ostravských antikvariátech. Na něco podobného jsem ze slovenských antikvariátů nebyl zvyklý. V Ostravě jsem totiž nenacházel jen tzv. sběratelské kousky, ale nepřeberné množství netříděných pohlednic, výběr byl ohromující,“ říká autor konceptu, libreta a zároveň režisér inscenace Lukáš Brutovský.
Žánrově se inscenace pohybuje na pomezí komedie, grotesky a absurdního divadla. „Je to zkrátka promíchané, chvíli jedno, chvíli druhé, chvíli třetí a někdy dokonce všechno najednou, takže bychom mohli říci, že se jedná o koláž,“ říká dramaturg inscenace Miro Dacho. Text hry je složen z krátkých pozdravů, které přišly napsané na pohlednicích v minulosti i současnosti. Tyto pozdravy ukrývají nejen zprávy o běžném životě lidí, poukazují také na dobové tendence, například kam cestovat, co kupovat a jak trávit volný čas, zároveň jsou v nich skryté mnohé velké bolesti, přání, radosti i tajemství.
Autor pronikl do světů pisatelů a vytvořil z nich divadelní kaleidoskop obrazů. „Někdy bylo až zarážející, jak byli někteří pisatelé otevření a intimní. Přeci jen zpovědi jistého typu by se hodily spíše do dopisu, než na pohlednici. Nicméně jsme byli rádi, že ne každý si s tím takto lámal hlavu,“ říká Lukáš Brutovský a dramaturg Miro Dacho jej doplňuje: „Je v tom jistá dávka nostalgie, jelikož dnes si už pohlednice posíláme přeci jen méně než v minulosti. Také je zajímavé sledovat krátké úryvky lidských osudů, které se na pohlednicích, potažmo v inscenaci objeví – chvíli s pisateli soucítíme, jsou nám povědomí, blízcí a chvíli se divíme, co všechno lidé nevymyslí, nepoví, nezažijí, nenapíší.“
Inscenace je unikátní také v počtu nazkoušených rolí. Pouhých osm herců ztvárňuje na devadesát různých postav. Na jevišti můžete vidět Kateřinu Krejčí, Pavlu Gajdošíkovou, Markétu Matulovou, Ondřeje Bretta, Michala Sedláčka, Milana Cimeráka, Jakuba Burýška a Vojtěcha Říhu. S režisérem na inscenaci úzce spolupracoval dramaturg Miro Dacho. Hrát se bude ve scéně Juraje Kuchárka, kostýmy navrhl Martin Kotúček, pod tvorbou a výběrem hudby je podepsán Mario Buzzi a na pohybové složce inscenace s týmem spolupracoval Ján Ševčík.
Slovenský režisér Lukáš Brutovský patří k nejoceňovanějším režisérům mladé generace – kromě cen ze studentských festivalů získal v roce 2014 cenu Divadelních novin za režii Maryši bratří Mrštíků v brněnském HaDivadle. Také v Ostravě není jeho práce v tandemu s dramaturgem Mirem Dachem neznámá, v loňské sezóně uvedlo Národní divadlo moravskoslezské dramatizaci knihy současného slovenského autora Pavla Vilikovského Deník mého otce aneb Příběh opravdického člověka.
