12.04.2024 09:51

Štíři z února – autorský projekt Miroslava Krobota a Mariky Šoposké na jevišti Studia DVA

Autorský divadelní projekt Miroslava Krobota a Mariky Šoposké představí divadlo Studio DVA poprvé divákům v pátek 12. dubna. Světová premiéra hry Štíři z února proběhne na Malé scéně. Za všemi postavami příběhu, které hrají jen dva herci, stojí téma hledání vzájemného vztahu, téma smrtelnosti a téma všednodenní existence i humoru.

Dívka chodí za sympatickým knihovníkem do knihovny. Knihovník chodí za dívkou domů. Osob na jevišti bude ale víc… Liška, revírník, Fáberová, kapitán Dítě… jako by vypadli z Janáčkovy opery nebo televizní detektivky. Právě při natáčení seriálu Oktopus se poprvé setkali herečka Marika Šoposká a herec a úspěšný divadelní a filmový režisér Miroslav Krobot. Oba ve znamení štíra, oba počatí v únoru. Ona se narodila pět dní před začátkem Sametové revoluce, jemu v ten den bylo osmatřicet. A tato nepravděpodobná dvojice se schází znovu, a to v trojjediné roli autorské, režijní, herecké.

Jak vznikl nápad na společné psaní, režírování a hraní si Miroslav Krobot přesně nepamatuje. Podle něj to přišlo nejspíše přirozeně a postupně. Někdo to prý prostě navrhnul a bylo to. Marika k tomu dodává: „Strávili jsme spolu s Mirkem spoustu času na natáčení a zjistili, že jsme v hodně věcech podobně ladění a dokážeme se navzájem nějak inspirovat. Jsme narození ve stejný den, to by mohl být možná argument pro nějakého numerologa. Pro nás dva je největší argument asi to, že nás společná tvorba bavila.“

Jak už bylo několikrát zmíněno datum narození, resp. znamení štíra je pro tuto divadelní hru důležité. A co si o něm myslí autoři textu? Marika se domnívá, že štír je rozprostřený na škále emocí a vlastností do všech koutů. Možná je proto trochu tajemný. A hlavně sám na sebe přísný. Miroslav na znamení moc nedá, ale pro psaní textu to podle něj bylo vhodné téma. A jako příklad uvádí jednu z replik své kolegyně: Já jsem nelhala, ale jsem štír. Kdybych uměla vypnout sebekontrolu, musela bych bejt jiný znamení. Už bych to nebyla já.“

A na závěr ještě pro dokreslení uvádíme, jak se tvůrci vidí vzájemně. Mirek je strašně pracovitý a disciplinovaný. Neustále mě pošťuchuje, abych byla taky. To na něm obdivuju, a zároveň mě to dost štve,“ řekla o Miroslavu Krobotovi Šoposká. On to jen glosoval tím, že na Marice se mu libí, že se nebojí být štírem.

A jak jim to na jevišti funguje se můžete přesvědčit sami. Divadlo se již nyní rozhodlo, z důvodu vyprodanosti všech deseti jarních a letních termínů, uvolnit do prodeje vstupenky i na reprízy v září a říjnu.

Premiéra 12. dubna 2024 na Malé scéně divadla Studio DVA

 

Autor článku: převzato z: https://www.studiodva.cz/

Štíři z února – autorský projekt Miroslava Krobota a Mariky Šoposké na jevišti Studia DVA

Inscenace

13.06.2025

MÁ VLTAVA – baletní představení předních evropských sólistů v režii bratří Bubeníčků přesně za měsíc roztančí zámecký areál ve Veltrusech

Mimořádné open-air představení MÁ VLTAVA, které propojuje klasickou hudbu Bedřicha Smetany a současný tanec, přiváží do zámeckého areálu ve Veltrusech světově uznávaný choreograf a tanečník Jiří Bubeníček. Představení vzniklo ve spolupráci s předními sólisty významných evropských baletních scén.

13.06.2025

Händelova opera Julius Caesar v Egyptě v autentické podobě pouze pětkrát v Ostravě

Operní opus Georga Friedricha Händela (1686–1759) o Caesarově tažení do Egypta a jeho vztahu s královnou Kleopatrou ovládne ostravské Divadlo Antonína Dvořáka na konci sezóny. Premiéra opery Julius Caesar v Egyptě bude 19. června a po pouhých pěti představeních v Ostravě jsou v plánu ještě tři na festivalu ve Znojmě.

13.06.2025

Divadlo Husa na provázku se v příští sezoně zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška.