Strašnické divadlo letí s anděly do kosmu
Ve Strašnickém divadle se chystá červnová předpremiéra hry Davida Drábka Kosmická snídaně aneb Nebřenský. Pro Divadlo Company.cz, které budovu určenou ke kulturním účelům o v Praze 10 provozuje už druhým rokem, by to měla být inscenace přelomová, to tvrdí ředitelka divadla a režisérka připravované inscenace Eva Bergerová.
V čem bude pro vás a pro vaše diváky Kosmická snídaně nová?
Především jde o český text. Je s podivem, že tento text, který je naprosto současný, letos slaví desetileté výročí narození, a kromě autora, který si jej kdysi sám režíroval v Olomouci, o něj doposud žádné divadlo neprojevilo zájem. Je pravda, že Kosmická snídaně je svým tématem i stavbou natolik odlišná od vkusu většiny našich divadelních domů, že si luxus zinscenovat jej zatím nikdo nedovolil. O to větší radost je, že tady, ve Strašnickém divadle, máme takovou svobodu, že můžeme podobné nonkonformní hry uvádět.
Ve srovnání s našimi předchozími inscenacemi bude tato určena mnohem širšímu publiku; zároveň to je náš nejrozměrnější činoherní kus. Ale především jde o inscenace, při které se formuje náš soubor. Zatím to bohužel nemůže být soubor jako ve stálém repertoárovém divadle, ale tam snad díky grantům směřujeme.
Koho tedy v Kosmické snídani uvidíme?
Hra má dvě hlavní mužské role. Jsem nesmírně ráda, že se nám obě podařilo obsadit velmi kvalitními herci, přesně podle našich představ. Titulní roli Nebřenského hraje Milan Kačmarčík ze Švandova divadla a Anděla Maxe náš dlouhodobý kolega Kryštof Nohýnek. Naštěstí je hra napsaná tak, že tu „není malých rolí“, takže například v postavě Masmédia se představí Ljuba Krbová a Eva Režnarová, v Kateřině Petra Doležalová, v Profesorovi Mamajovi Jan Zadražil a v Andoidovi Asimoffovi Jiří Racek. Před prázdninami odehrajeme několik představení, ale hlavní premiéru si necháváme na zářijové otevření nové sezony, do nového, částečně zrekonstruovaného divadla.
Na jaký žánr se vlastně diváci mají připravit?
Na téhle hře je mimo jiné výjimečné i to, že nesleduje jeden žánr, jednu formu. Můžeme říct, že je to epos psaný skoro filmovým jazykem. Sledujeme tady příběh hlavního hrdiny Nebřenského, který je „osudem“ dohnán k sebevraždě. Teprve na konci se ukáže, kdo je ten osud a co tím vším sledoval. Lidský život je tady předveden ze dvou úhlů pohledu - života a života ve smrti. Žánry se zde prolínají -od komedie, grotesky přes psychologické drama dojdeme až k něčemu, co se dá nazvat tragédií. Je to úlet, který ale vypovídá o základních lidských věcech, jako je otázka lidské svobody, co bude po smrti, existují-li andělé a jaký je vlastně ten jejich šéf.
Aha, takže o čem vlastně to vlastně bude?
Přítelkyně titulního hrdiny se stane obětí teroristického útoku. Nebřenský takovou ztrátu neunese a spáchá sebevraždu. Tím ale děj teprve začíná, protože pak se hlavní hrdina, spolu s dalšími sebevrahy, stane členem posádky kosmické výpravy… no a dál nebudu prozrazovat, ale pointa je velmi překvapivá. Roli hybatele tu má hrdinův Anděl, který se rozhodne vzít Nebřenského osud a vesmírné zákony vůbec do vlastních rukou a dát jim svou vlastní spravedlivou logiku. Otřese tak ale celým systémem kosmických zákonů. A za to je nakonec potrestán.
Zdroj: alena@strasnickedivadlo.cz
