Studenti muzikálu z JAMU nabídnou původní singspiel
Poslední muzikálovou premiérou letošní sezony se v Divadle na Orlí stane inscenace s nezvyklým názvem Pa-papapa-pa-pa a podtitulem Singspiel podle skutečné události. Premiérové uvedení hudební novinky, která je dílem autorů Martina Sládečka a Maria Buzzi, se uskuteční v neděli 12. dubna v 19 hodin. První repríza následující den ve stejném čase.
Muzikál Pa-papapa-pa-pa pojednává o příjezdu věhlasného vídeňského impresária Emanuela Schikanedera do Brna a o jeho první brněnské premiéře - brynské Flétně kouzedlné. „S tímto nápadem za mnou přišel režisér Lukáš Kopecký. Líbila se nám představa jednoho z největších divadelníků své doby, prožívajícího bombasticky barevný podzim života na malé provincii zvané Brno," poznamenal autor scénáře Martin Sládeček. Studenti 4. ročníku muzikálového herectví na Divadelní fakultě JAMU prostřednictvím pozapomenutého žánru hudebního divadla - singspielu tedy zpěvohry - přímo na jevišti zrekonstruují nikdy neexistující brněnskou verzi opery Kouzelná flétna. „Po vzoru Emanuela Schikanedera a většiny současných muzikálů přitom nekompromisně vzýváme génia nesmyslu," doplnil Sládeček. Ústředním autorským tématem novinky Pa-papapa-pa-pa tak podle něj má být zjištění, že kusy s tématem jsou těžko stravitelné – a způsobují větry.
Smyslem podtitulu je podle režiséra Kopeckého připravit diváka na to, aby neočekával muzikál. „Chtěl bych v inscenaci zdůraznit především humor Sládečkova textu. Podle mě je těžší inscenovat muzikál, proto děláme raději singspiel. Staré útvary hudebního divadla mají tu výhodu, že už jen málokdo ví, jak by měly vypadat," říká režisér o své zhruba devadesátiminutové inscenaci.
Divadelníci byli nuceni některá bílá místa Schikanederova života citlivě dofabulovat. Jisté je, že roku 1791 vystoupil v opeře Kouzelná flétna s Mozartovou hudbou a sehrál ptáčníka Papagena. Vedle Mozartovy muziky v inscenaci zazní zejména původní hudba Mária Buzziho, který také otextoval řadu písní. A právě hudební stránka inscenace bude zajímavá. Podílí se na ní jednak orchestr ve složení trubka, trombon, klarinet, housle, violoncello a jednak orchestrion. Inscenační tým spolupracuje s Brno Contemporary Orchestra. „Orchestr Reduty byl roku 1802 v rámci šetření peněz pro významnější veřejné zakázky téměř rozpuštěn. A tak je až na pět muzikantů nahrazen halfplaybackem z doby napoleonských válek-orchestrionem," poznamenal k nástrojovému obsazení Buzzi. Jeho písňové texty budou zpívat o lásce, odvaze, velkorysosti, touze po penězích i moci, dluzích, ideálech i všední realitě. „Tedy koktejl dennodenních pocitů a prožitků. Také zazní píseň O betelném fóglovi nebo úvaha party sémantiků o nekonečných výrazových možnostech divadla," prozradil autor hudby a písniček.
Emanuel Schikaneder (1751-1812) fascinoval davy svými divokými jevištními nápady a efekty. Byl buřičem, který byl mnohokrát donucen změnit své působiště. Schikaneder se tak jistý čas stal také ředitelem brněnské Reduty. I přes 56 libret a 45 dramat, které napsal tento rakouský divadelní herec, pěvec, režisér a básník, zemřel nakonec v naprosté chudobě. „Při tvorbě scénáře a následně i inscenace jsme ovšem neusilovali o historičnost, nýbrž o hru s fakty a fikcí, podpořenou efektem autenticity místa - města, ve kterém se děj odehrává," doplnil Sládeček k unikátní divadelní schikanederiádě, k níž vytvořila scénu a kostýmy Jitka Fleislebr.
