Supraphon vydal všechny dochované nahrávky Osvobozeného divadla
Praha 4. září (ČTK) - Vydavatelství Supraphon připravilo v kompletu sedmi CD kolekci všech dochovaných nahrávek Osvobozeného divadla. Jedná se o necenzurované a autentické nahrávky této legendární scény Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka z let 1929 až 1938 - tři desítky dramatických inscenací a téměř 150 písniček, prakticky všechno, co se zachovalo na gramofonových záznamech.
Hudební záznamy vypovídají o divadelních produkcích, například inscenacích Vest Pocket Revue, Smoking Revue, Kostky jsou vrženy, Fata morgana, ale také o celovečerních filmech Svět patří nám a Pudr a benzin.
Komplet byl připraven k 80. výročí premiéry slavné Vest Pocket Revue v dubnu 1927, kdy si dva gymnazisté Werich s Voskovcem usmysleli potěšit své kamarády studentským představením, nespoutanou legrací, zkrátka psinou. Vznikla tak "kapesní revue" s hudbou, písněmi a tancem.
Původně studentští ochotníci a nadšení ctitelé filmu slavili pak se svým představením obrovský úspěch po celé Praze. Později se z nich staly legendy, které v Osvobozeném divadle spolu se svými spolupracovníky, mezi něž patřil jedinečný skladatel Jaroslav Ježek, vytvořily jednu z nejpozoruhodnějších kapitol českého moderního divadelnictví.
Shodou okolností připravilo letos v létě vydavatelství Radioservis Ježkovy raritní a neznámé zvukové záznamy z let 1930 až 1942. Sběratel Gabriel Gössel je pro edici Fonogram Českého rozhlasu přepsal ze standardních desek i rozhlasových fólií včetně rozhlasové promluvy samotného Ježka o jazzu. Kuriozitou je titulní nahrávka Bugatti Stepu neznámým maďarským orchestrem či pěvecká účast pozdějšího slavného operního tenoristy Jaroslava Gleicha.
Hry a písně Osvobozeného divadla původně vyšly v Supraphonu v letech 1994 až 1995 na sedmi samostatných CD. Bylo to úplně poprvé, kdy se tyto snímky objevily bez jakýchkoli překážek a předpojatostí politických, ideologických, uměleckých, ale i technických. "Nevyužít tuto jedinečnou šanci, kterou nabídla doba svobody i revoluční počítačové techniky, by bylo neodpustitelným hříchem," uvedl v doprovodném textu teatrolog Vladimír Just. Oba předchůdci tohoto projektu trpěli především tím, že šlo o výběry - jak Holzknechtova dvoudílná reedice snímků z Osvobozeného divadla z první poloviny 60. let, tak i projekt To bylo osvobozené divadlo z roku 1986.
Písničkářská tvorba trojice V+W+J podle Justa "znárodněla" natolik, že je už řadu desetiletí součástí obecně kulturního povědomí. "Jejich písničky, melodie i dialogy žijí už dávno svým samostatným životem, zcela nezávislým na původních divadelních a společenských souvislostech, ve kterých vznikaly," napsal.
Jiří Borovička mhm
