Supraphon vydává záznam poslední hry cimrmanologů České nebe
Více než dvě stovky repríz měla od loňského října zatím poslední novinka pražského Divadla Járy Cimrmana nazvaná České nebe. Z dosavadních projektů souboru se vymyká tím, že její protagonisté se na jevišti poprvé objevili maskováni včetně vousů a paruk. O to však ti, kteří si pořídí nyní vycházející záznam Českého nebe na CD, při poslechu zvukového nosiče přijdou.
"Rezignovali jsme na kouzlo, že postavy na jevišti jsou kostýmované a namaskované tak, že vypadají jako legendy, které představují. Například Karel Havlíček Borovský, Jan Amos Komenský či Jan Hus připomínají jejich důvěrně známé portréty," řekl Zdeněk Svěrák, který s Ladislavem Smoljakem napsal scénář hry.
"Jinak jsme na záznamu nechali všechno," podotkl. Podle něj se hra reprízami zdokonaluje, nabývá na "splavnosti" a je vychytaná. "Víme například, kde je smích, a tedy, kde počkat," dodal Svěrák.
Za hru České nebe s podtitulem Cimrmanův dramatický kšaft byli oba autoři minulý týden odměněni v činoherní kategorii soutěže o Ceny Sazky a Divadelních novin. Ocenění tohoto "činoherního kabaretu" vzbudilo nevoli některých divadelních kritiků. Začátkem roku byl jejich text nominován na "českou hru roku" v prestižní soutěži o Cenu Alfréda Radoka. Tu si ale odnesl Václav Havel za své Odcházení.
"V Českém nebi bychom před listopadem vyčetli mnoho protirežimních jinotajů, kdežto dnes se prostě smějeme vtipnému komentáři národních dějin. Téma vděčné, potřebné a s Cimrmany srostlé, jen jsme ho před dvaceti lety vnímali jinak, protože v jiném kontextu. Dodával cimrmanovským hrám závažnost, kterou polistopadové generace už od divadla nečekají, a cimrmanovský humor to nijak neoslabilo," napsal v recenzi k inscenaci, kterou zařadil do svého programu i plzeňský festival Divadlo, kritik Josef Herman.
České nebe je v pořadí už patnáctou (a prý definitivně poslední) hrou Divadla Járy Cimrmana "čerpající" z odkazu fiktivního génia české historie. Výtvarník Jaroslav Weigel chtěl, aby velikáni typu Jana Husa, Jana Amose Komenského a Karla Havlíčka Borovského, kteří v ní na jevišti spolu s dalšími vystupují, vypadali jako z obrázků. I Smoljak jako režisér usiloval o to, aby každý člen souboru svou fyziognomií ladil s tou kterou historickou postavou. Věděl například, že praotce Čecha ztvární Jan Kašpar, protože jde o roli sedící, což mu jako vozíčkáři vyhovuje.
Hra České nebe líčí diskusi členů nebeské komise, kterou je nutno po vypuknutí první světové války rozšířit, aby mohla rozhodovat o tom, koho pustit z očistce do nebe. Předsedajícím je svatý Václav, roli Komenského alternují oba autoři a Babičku Boženy Němcové ztvárňuje specialista na ženské postavy Miloň Čepelka střídavě s Markem Šimonem.
Populární cimrmanologové odehráli od 4. října 1967 do června 2009, tedy během 42 sezon, na 11.500 představení. Dvě inscenace - Vyšetřování ztráty třídní knihy a Hospoda na mýtince - překročily tisíc repríz. Největší naději na toto jubileum má hra Cimrman v říši hudby; počet jejích repríz přesáhl devět stovek. Veškerá produkce této divadelní společnosti je dostupná i v řadě audio- a videozáznamů. Její charakter "literární pozůstalosti" vybízí i ke knižním vydáním. Tak vyšly například cimrmanovské semináře v letech 1970 a 1971, prvních osm her vydalo v roce 1987 nakladatelství Melantrich.
Zdroj: Jiří Borovička, mkv
