Teatrologická společnost uvede ve Studiu Švandova divadla autorskou inscenaci Sestra básníků

Teatrologická společnost uvede ve Studiu Švandova divadla autorskou inscenaci Sestra básníků, která se vrací k osobnosti herečky Jarmily Horákové – výrazné, dnes již méně známé postavy české divadelní avantgardy 20. let. Horáková patřila k nastupující generaci umělkyň, které vstupovaly do veřejného a uměleckého prostoru krátce po první světové válce: ještě během studií na konzervatoři vystupovala na scéně Národního divadla a bezprostředně po jejich dokončení zde získala angažmá. Zároveň byla úzce spjata s počátky Osvobozeného divadla a s prvními tvůrčími experimenty režiséra Jiřího Frejky.

Inscenace vychází z principů fyzického divadla a pantomimy a skládá svět Jarmily Horákové ze slov, pohybu, barev, obrazů a hudby. Dotýká se témat, která přesahují historický kontext: pochybností o sobě, o vlastní cestě, o právu upřednostnit tvůrčí poslání před očekáváním rodiny či přátel. Autoři se ptají, v čem může být Horákové odkaz živý i dnes – nejen pro historiky divadla, ale i pro současného diváka, v době, kdy se znovu vracejí otázky po smyslu práce, po vztahu mezi osobním a profesním životem i po mezigeneračním neporozumění.

Premiéra se uskuteční 6. února 2026 ve Studiu Švandova divadla, symbolicky přesně sto let poté, co byly v pražských ulicích vylepeny plakáty oznamující vznik divadelní sekce Devětsilu – Osvobozeného divadla s premiérou inscenace režiséra Jiřího Frejky Cirkus Dandin. Dobový kontext však není předmětem historické rekonstrukce, ale výchozím bodem k současnému dialogu. Jak říká spoluautor inscenace Otto Drexler: „Nejde nám o rekonstrukci ani o aktualizaci. Zajímá nás, že Jarka Horáková dokázala své myšlenky a sny převést v čin – a že právě v tom může být její inspirační síla i dnes. Jiří Frejka byl označován za básníka jeviště, Karel Teige formuloval poetismus, Vítězslav Nezval napsal Abecedu a skládal vaudevilly jako Depeši na kolečkách. A Jarka Horáková jejich texty a nápady ztělesňovala podle dobového mínění způsobem, který šel vždy ještě dál, a přitom přímo k jádru toho, co oni vyjadřovali slovem či veršem.“ Kateřina Vernerová dodává: „A proto k inscenaci přistupujeme tak, že obsah souzní s formou a snažíme se najít takový jazyk, který by vystihoval vše, co chceme říct. Je to hra mezi jednotlivými divadelními složkami, ve které má každá prostor pro tu další. Snažíme se je se vší citlivostí skládat do sebe a vytvořit tak barevnou koláž o světě Jarky.“

Tvůrci při práci vycházeli z jejího deníku i z celé řady dobových i pozdějších vzpomínek, které zachycují nejen její jevištní působení, ale i způsob, jakým vstupovala do osobních a profesních vztahů. „Z těch svědectví na mě Horáková působí jako vítr, který náhle vtrhne do života druhého a změní jeho směr či navyklé ‚pořádky‘. Je mi ale protivné ji nazývat múzou. Byla moderní ženou, která se inspirovala světem kolem sebe a z této inspirace dál tvořila. Označení sestra básníků pro mě znamená především rovnocenné partnerství a dialog. A právě takovým způsobem vznikala i naše inscenace,“ uzavírá Drexler.

---

SESTRA BÁSNÍKŮ
Premiéra: 6. února 2026, 19:00
Studio Švandova divadla

Autoři / scéna / režie: Kateřina Vernerová, Otto Drexler
Účinkují: Kateřina Vernerová, Jan Mrázek
Hudba: Jan Mrázek
Light design / projekce: Lukáš Klíma
Fotografie / dokumentace: Ivan Zucenko, Dan Kvapil
Autorka plakátu: Jana Nunčič
Dramaturgická spolupráce: Libor Vodička, Andrea Jochmanová, Jaroslava Šiktancová
Produkční spolupráce: Marie Měkotová, Petra Macháčková, Annette Šulová, Veronika Vaňková
Produkce: Teatrologická společnost, z. s.
Poděkování: Katedra nonverbálního divadla HAMU, Divadelní ústav / NIK, Divadelní oddělení
NM