Theodor Pištěk bude mít na Kampě třídílnou výstavu
Praha 23. října (ČTK) - Kostýmní výtvarník a malíř Theodor Pištěk oslaví 25. října 75. narozeniny. Pražské Muzeum Kampa mu u této příležitosti uspořádalo výstavu, která představí různé polohy jeho volné tvorby. První část zaměřená na jeho hyperrealistickou malbu, začne ve středu a potrvá do 5. listopadu.
Druhá výstava bude od 9. do 24. listopadu obsahovat obrazy, ve kterých se autor od 70. let zabývá tématem prostoru. Do této kolekce se promítá jeho zájem o prostorové vztahy, které ale vyjadřuje úsporným způsobem.
Třetí část projektu se uskuteční od 29. listopadu do 20. ledna a soustředí se na autorovy instalace. V nich Pištěk reaguje na životní styl charakteristický pro druhou polovinu 20. století s jeho spěchem, přemírou informací, povrchností i bezohledností.
Theodor Pištěk pochází z umělecké rodiny, pradědeček byl významný malíř, oba rodiče herci. Absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění. V raných letech své tvorby byl jedním ze zakladatelů uměleckého sdružení Paleta vlasti. Navrhl výtvarnou koncepci pavilonu Člověk a jeho svět na světové výstavě Expo Montreal (1967). Dostal řadu zahraničních ocenění. Kostýmy pro film Miloše Formana Amadeus (1984) mu vynesly cenu Americké filmové akademie (Oscar) a nominaci na cenu Britské filmové akademie. Za kostýmy pro další Formanův film Valmont dostal evropskou cenu Cézar, byl nominován na Oscara i na Brit Award.
Je autorem kostýmů pro více než stovku filmů české i zahraniční produkce. Z nejznámějších českých filmů to byly Markéta Lazarová, Údolí včel, Postřižiny nebo seriál Návštěvníci. Pištěk se podílel i na návrzích kostýmů k muzikálům Dracula, Rusalka a Monte Christo. Je autorem návrhů uniforem Hradní stráže, které vytvořil bez nároku na honorář pro tehdy poprvé zvoleného prezidenta Václava Havla.
Vedle výtvarné práce pro film se Pištěk také stal úspěšným automobilovým závodníkem a toto prostředí výrazně ovlivnilo také jeho malbu, v níž se často motivy ze světa aut objevují. Autor zasahuje ve volné tvorbě do několika oblastí.
V 60. letech se zabýval pozoruhodnými technicistními objekty, které v sobě mají i romantický podtext. Depresivní atmosféra doby normalizace se vepsala do jeho figurálních obrazů, v nichž se prolíná drsná realita se sny.
Markéta Horešovská mal
