Tři sestry v režii Michala Vajdičky
Slavnou tragikomedii A. P. Čechova Tři sestry uvede v Divadle J. K. Tyla režisér Michal Vajdička. Premiéra se koná 11. února ve Velkém divadle.
Slovenský režisér Michal Vajdička patří k nejvyhledávanějším tvůrcům současného divadla, spolupracuje s mnoha divadly na Slovensku i v České republice (Slovenské národné divadlo, Astorka Korzo, Štátné divadlo Košice, ND Brno, Divadlo Aréna, Divadlo na Vinohradech). V letech 2014-2016 byl uměleckým šéfem Dejvického divadla, kde vytvořil kultovní inscenace Ucpanej systém, Racek a Vzkříšení. Za své režie byl několikrát oceněn prestižními divadelními cenami (Cena Alfréda Radoka, Cena Dosky, Cena Literárního fondu).
Tři sestry měly premiéru roku 1901 v moskevském MCHATu, roli Máši ztvárnila Čechovova láska a později i manželka Olga Knipperová. V Plzni byla hra uvedena poprvé krátce po moskevské premiéře, roku 1912 v režii Miloše Nového, poté roku 1949 v režii Zdeňka Hofbauera a naposledy roku 1980 v režii Lídy Engelové.
Ačkoliv byla hra považována za „skutečné drama současného života“, Čechov byl bytostně přesvědčen, že napsal komedii či drama s komediálními prvky. Tři sestry představují tři odlišné individuality, které ale spojuje citlivost, inteligence a vzdělanost. Nejstarší Olga pracuje jako učitelka na gymnáziu, prostřední Máša je nešťastně vdaná za učitele Kulygina a nejmladší Irena touží po nalezení smyslu života i opravdové lásky. Skutečným snem všech tří sester Prozorovových je ale návrat do Moskvy. Moskva však není v Čechovově pojetí pouhým geografickým pojmem, Moskva je pro tři sestry symbolem nového a lepšího života, který však hrdinky dramatu nedokáží zrealizovat. „Akcentuji téma neschopnosti vzít život do vlastních rukou. Sestry neřeší problém kam, ale jak odejít, jak vše opustit. I když se jim vše hroutí, zůstávají ve svém rozpadlém domě,“ říká Michal Vajdička a dodává, že Tři sestry vnímá jako černou komedii: „Čechov viděl realitu s nadhledem, dělal si z ní legraci a snažil se ji parodovat. Kriticky a sarkasticky se vyjadřoval k tomu, co viděl kolem sebe.“
Role Olgy a Máši svěřil Michal Vajdička záměrně herečkám o generaci starším, než uvádí původní text. „Od napsání hry se svět posunul, v Čechovově době byli lidé vyhořelí ve dvaceti, život šel daleko rychleji. Dnes se vyhořelým stává čtyřicátník,“ vysvětluje režisér. Roli nejstarší sestry Olgy ztvární Jana Kubátová, herečka, která je s plzeňskou činohrou spjatá už pětadvacet let. Roli Máši si po sedmnácti letech, kdy ji hrála v Ostravě, zopakuje Apolena Veldová. I ona režisérův záměr kvituje s poznámkou: „Vidím v tom velký posun směrem k současnosti. Znám ve svém okolí spoustu lidí, kteří se ani po čtyřicítce nedokáží srovnat sami se sebou, takže to řeší tím, že utíkají od vlastní odpovědnosti.“ Nejmladší ze sester, Irenu, ztvární Zuzana Ščerbová. Jako jejich bratr vystoupí Ondřej Rychlý a jako jeho žena Andrea Mohylová. V dalších rolích vystoupí Miroslav Krejsa, Martin Stránský, Petr Konáš, Michal Štěrba, Zdeňek Mucha, Jan Maléř a Monika Švábová.
Do Plzně přivezl Michal Vajdička svůj osvědčený inscenační tým. Scénu navrhl Pavol Andraško a kostýmy Katarína Hollá, oba výtvarníci mají kromě jiných úspěchů na kontě cenu Český lev.
