Tři světoví choreografové v Národním divadle moravskoslezském
Výjimečnost inscenace Dva světy / jeden svět ♂ ♀ spočívá ve spojení světově uznávaných tvůrců Jiřího Kyliána, Ohada Naharina a Itzika Galiliho, kteří ve složeném večeru každý svým vlastním a neopakovatelným způsobem naznačují rozmanité směry vývoje současného baletu.
První baletní premiéra této sezóny s poněkud tajemným názvem Dva světy / jeden svět nabídne choreografie tří současných světových choreografů, které spojuje – krom věhlasu autorů – téma reflektující specifika světa mužů a světa žen. V podtitulu představení využíváme všeobecně známý genderový piktogram, který snad s trochou humorného odstupu odkazuje k biologickému prazákladu onoho věčně inspirativního vztahu lidského spojení–nespojení mezi mužem a ženou.
B/olero v choreografii Ohada Naharina je ukázkou hravého ženského duetu. Tak jako Kylián ve Falling Angels cítí potřebu dát přednost tanci, Ohad Naharin využívá ve své tvorbě nekonečné zvukové možnosti syntetizátoru v interpretaci Isaoa Tomity v transpozici Ravelovy skladby. „Viděl jsem syntetizátor na přebalu desky, která ležela hned za deskou Bacha. Poprvé jsem si uvědomil, že syntetizátor není jen nástroj využívající existujících zvuků, ale nový nástroj či prostředek s nekonečnou možností tvoření zvuků nových,“ říká Isao Tomita, hudební skladatel.
Falling Angels v choreografii českého choreografa Jiřího Kyliána jsou ženským protipólem SUB (poslední choreografie v rámci komponovaného večera) a jejich vůdčí emocí je vzrušující a přímý let osmi tanečnic. Kyliánova choreografie je fascinována Reichovým minimalismem, který dovedl metodu fázování až na samou hranici lidských technických možností. Hudba Steva Reicha vytváří půdu, na které může choreografie růst zcela nezávisle a dát přednost tanci. „Falling Angels je choreografií pro osm žen, která byla koncipována jako poněkud odlehčená pocta tanečnicím. Osm žen od začátku do konce skladby neopustí jeviště. Jejich vzájemná závislost a zároveň přání, aby se z ní vymanily, jsou patrné v celé kompozici. Falling Angels vypráví o tanečnicích a umění interpretace, o eleganci, úzkosti, zranitelnosti, komplexech méněcennosti a humoru. Je symbolem sporu mezi sounáležitostí a nezávislostí, dilematem, které doprovází každého z nás od kolébky do hrobu,“ uvádí Jiří Kylián.
Energií a testosteronem sršící choreografie SUB od izraelského choreografa Itzika Galiliho je dravý tanec, složený z vizuálních prchavých obrazů, vytvořených pomocí sedmi tanečníků a jejich trénovaných svalů napůl nahých těl. „Tato choreografie pro sedm mužů maximálně využívá rytmické skladby Weather One od Michaela Gordona. Tématem je vše nepopsatelné, co ‚máme na jazyku‘, a přesto to nelze vyjádřit slovy. Pocit na vlastní kůži, ve svalech a šlachách, v míze. Nenalézáme slova; ten pocit je téměř neuchopitelný, a přesto existuje. Jakoby v mlze se objevují stále nové obrazy, zdá se, že je možné je popsat, ale pouze novým, dosud neexistujícím slovem. A pak – vše mizí,“ dodává choreograf Itzik Galili. „Tanec vyvěrá a tryská z jejich těl, jako nevysvětlitelný, ale nepřekonatelný rituál,“ napsal Clement Crisp pro FinancialTimes.
Premiéry baletu Dva světy / jeden svět ♂ ♀ se konají 17. a 19. listopadu v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona.
