U Betlémské kaple jsou vystaveny obrázky Josefa Hlinomaze
Půvabné naivistické obrázky herce a výtvarníka Josefa Hlinomaze (1914-1978) představuje do 27. listopadu pražská Galerie U Betlémské kaple. Výstava má podtitul Malující šašour, jak si tento velký herec malých rolí a svérázný umělec sám říkal.
Při prohlídce jeho olejů s názvy typu Mimořádný den v životě opic, Muž, který se chce zavděčiti sedmi ptákům, Tajná policie hledá s pomocí žen Dona Juana, Festival kouzelníků a vědců či Usilovní elektrifikace vesmíru si návštěvníci připomenou herce se zavalitou postavou, drsnou mluvou a zarostlou tváří s výrazem rváče.
Výstava představuje průřez Hlinomazovou tvorbou od 40. do 70. let. Po krátkém studiu kreslení začal intenzivně malovat po zavření divadel nacisty v roce 1944 a činil tak do konce života. Jeho obrazy vyprávějí pitoreskní příběhy o generálech, čarodějnicích, artistech, golfistech, kouzelnících, konkubínách, opicích a tygrech.
"Hlinomazovo dílo má hodnotu odpočinku ducha, když nepátráme, co se v autorovi odehrálo, že něco takového mohl namalovat. Chtěl nás pouze vtáhnout do svého světa, který vnímal osvobozeně od nějakého mudrování nebo řešení hlubších výtvarných problémů," komentuje to v katalogu profesor František Dvořák.
"Maloval jsem lidi v groteskních situacích. Ale maloval jsem taky květiny a la Špála, ale méně modré, abych byl originální. Zátiší a la Picasso. Krajiny a la Gogh. Celníkovi ukradl jsem džungli, Gauguinovi stromy. Od Zrzavého půjčoval jsem si Benátky, k nimž jsem přidával benátské okolí. A Tichému odcizil jsem několik cirkusáků," řekl o tom kdysi herec. O jeho vášni k malířské paletě bylo natočeno několik dokumentů. Ilustroval řadu knížek, například román Bylo nás pět.
Pražskou konzervatoř dokončil v roce 1940 a už ve druhém ročníku stál na jevišti Národního divadla. Po několika divadelních štacích zakotvil v hereckém souboru Filmového studia Barrandov, kde mu jeho svérázný zjev zajistil trvalý přísun menších rolí. Se štětcem a paletou však trávil nekonečné hodiny a rád svými obrázky obdarovával kolegy.
Jako malíř-naivista byl Hlinomaz ovlivněn Rousseauem, jako herec mistry němé grotesky, Vlastou Burianem a dvojicí Voskovec-Werich. Jeho příspěvek k historii české kinematografie v podobě více než 120 malých a epizodních rolí není zanedbatelný. Tou patrně nejslavnější byla role desperáta a pobudy Grimpa z legendární parodie Limonádový Joe. Ale i vrátní, cirkusáci či nerudní chlapíci v jeho podání byli pověstní.
Jeho nečekané úmrtí v pouhých 64 letech v srpnu 1978 na dovolené ve Splitu doprovodil Miroslav Horníček slovy: "Odešel způsobem sobě vlastním: zaplaval si v moři, lehl si na otoman, zapálil si doutník, dal si sklenku koňaku a usnul. Je ve svých obrazech."
