Uvedení Prodané nevěsty v Paříži je významné, tvrdí znalci
Praha 10. října (ČTK) - Nové nastudování opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany v Paříži je významnou událostí, shodují se odborníci, jež oslovila ČTK. V sobotu bude mít premiéru v Pařížské národní opeře. Je to výjimečné nejen pro samotné Smetanovo dílo, kterému se v zahraničí zdaleka nedostává takové pozornosti jako v minulých desetiletích, řekla ČTK ředitelka Muzea Bedřicha Smetany v Praze Olga Mojžíšová.
"Mimořádnost dokládá i to, že se ve francouzské metropoli hrála před 80 lety u příležitosti desátého výročí vzniku Československa. Tentokrát je to 90 let od vzniku našeho státu," uvedla. Prodaná nevěsta se stala již ve skladatelově době určitým prototypem české národní opery, jenž se hledal od poloviny 19. století, a toto postavení si podle Mojžíšové drží dodnes.
Ve městě nad Seinou ji nově nastudoval režisér Gilbert Deflo, sbor a orchestr bude řídit úspěšný český dirigent Jiří Bělohlávek. Český pěvec Aleš Briscein se ujme role Jeníka, Mařenku zazpívá Christiane Oelzeová a Kecala Franz Hawlata, oba z Německa.
Paříž byla v roce 1928 poslední významnou evropskou metropolí, ve které měla Prodaná nevěsta premiéru. "Přitom původně měla být Paříž první. O jejím provedení zde vyjednával již v roce 1868 František Ladislav Rieger," poznamenala Mojžíšová. Skladatel prý dokonce udělal pro toto uvedení zásadní změny do původní podoby opery, především přikomponoval taneční čísla, která v ní do té doby vůbec nebyla.
Pařížská premiéra se s velkým úspěchem uskutečnila v Komické opeře za řízení Louise Massona a v Brunelově režii, s četnými reprízami se udržela na repertoáru do roku 1932. Z hlavního města se poté dostala i do dalších francouzských operních domů.
Světovou premiéru měla Prodaná nevěsta v roce 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Od 90. let 19. století, kdy prorazila ve Vídni, ji uvedla řada dalších významných operních scén a zazněla i v zámoří, například poprvé v roce 1909 v newyorské Metropolitní opeře. Tehdy ji dirigoval skladatel Gustav Mahler a roli Mařenky ztvárnila Ema Destinnová. Postarala se tak o senzaci a podle dobových kritik učinila v Americe Smetanu slavným.
V posledních letech se tvůrčí týmy, především ze západní Evropy, snaží Prodanou nevěstu vymanit z inscenačních stereotypů vycházejících z dlouholeté a pevně zakořeněné tradice. "V České republice se ale inscenátoři chovají k dílu dost pietně a naše konzervativní publikum by zřejmě nějakou moderněji laděnou inscenaci nepřijalo," upozornil fotograf a operní znalec Pavel Horník, což dokládají i kritiky nejnovější verze v pražském Národním divadle.
Diskutabilní verze je známa z roku 1999 z Lipska, kde vesnickou idylu a komičnost vystřídala tragika nevěstinců z pověstné silnice E-55 v česko-německém pohraničí. I když soubor sklidil potlesk, režisér byl za pojetí vypískán. Extravagantní Prodanou nevěstu nastudoval tou dobou v Drážďanech také kontroverzní německý režisér Peter Konwitschny. "Jeník a Kecal zpívají dvojzpěv z druhého dějství 'Znám jednu dívku …' při močení na pisoáru," poznamenal Horník.
Prodaná nevěsta je populární zejména v německy mluvících zemích a tamní scenáristé si často přesazují děj do blízkého prostředí. Jak podotýká Horník, za vesnickými domečky jsou někdy vidět vrcholky Alp a sedláci běhají v krátkých kožených kalhotách "s padacím mostem" místo poklopce.
Francouzi se zřejmě budou držet klasické předlohy, která předvádí scenérie jihočeského baroka. Režisér Deflo se nechal slyšet, že si musel dát pozor, aby výsledek nebyl ani folklorní ani triviální. Chtěl by prý ale zachovat poselství, které je v kráse, lásce a pravdě.
Šárka Mrázová hš
