V Divadle D21 se konečně dočká premiéry Spalovač mrtvol
Adaptace Fuksova Spalovače mrtvol z pera Kateřiny Menclerové, která text napsala před pěti lety pro ostravské Divadlo Petra Bezruče, se v Divadle D21 začala zkoušet 21. září loňského roku. Sílící pandemie donutila divadelníky přemýšlet o záložním řešení v podobě neveřejné premiéry a tedy pochopitelně také o odložení premiéry veřejné. Málokdo by tehdy odhadl, že k ní dojde téměř přesně po roce od první čtené zkoušky. Tato dlouho očekávaná chvíle nastane 17. září a 18. září, kdy se uksuteční slavnostní dvě premiéry inscenace režiséra a uměleckého šéfa D21 Jakuba Šmída.
Spalovač mrtvol původně byl jedním z premiérových titulů uplynulé sezóny s podtitulem Zemský ráj to napohled, ale dalo by se říci, že díky vysokým poetickým kvalitám textu zapadá i do tématu sezóny letošní, která dostala název Infuze POEzie. Novou sezónu v Divadle D21 zahájí právě premiéry Spalovače mrtvol a pak také oslava 18. výročí založení této nezávislé divadelní scény (Zahájení sezóny / Jsme plnoletí!), která se koná 21. září od 18:00 ve dvoře divadla v doprovodu kapely HM…
A jaký bude příběh Karla Kopfrkingla v podání D21? Svůj pohled i vzpomínku na zkoušení nabízí hned tři členové inscenačního týmu:
Jakub Šmíd, režisér inscenace a umělecký šéf D21: „Tématem inscenace je proměna charakteru člověka. Zkoumáme zhoubné vlivy jednotlivých situací, z nichž některé jsou zdánlivě drobné a nepodstatné a jiné nebezpečně nejednoznačné. Jak se z lehce podivínského, avšak jinak zcela průměrného člověka, stane vraždící monstrum? Režijní koncepce vychází nejen z tématu románu, ale také z produkčních podmínek komorního prostoru i malého souboru Divadla D21. Tím, že každý z herců hraje několik postav a jednotlivá prostředí děje se mění pouhým náznakem, se tak panu Kopfrkinglovi v hlavě prolínají, množí a řetězí postavy a situace, jež ho dovedou k jeho hrůzným činům…”
Hana Mathauserová, ředitelka a herečka D21: „Zkoušení Spalovače mrtvol bylo pro mne jako číst skvělou knihu, kdy v poslední třetině stále zpomalujete a propadáte chmurám z toho, že se příběh blíží ke konci. Byly to velmi intenzivní radostné dny v neradostné době, energetický nápoj, který nám všem dává křídla. Byla to euforie z tvorby a každodenní opojení z kolektivu, který je součástí vašeho života. Kéž by výsledná inscenace působila na diváka jako tornádo emocí, zážitků a touhy po příbězích a živém umění.”
Kristýna Čepková, dramaturgyně: „Musím říct, že když jsme se o tomto titulu bavili předloni, považovali jsme ho pochopitelně za atraktivní a nadčasový. Neměli jsme ovšem tušení, jak moc a v kolika různých ohledech se stane aktuálním k datu své skutečné premiéry… Jsme zvědaví, jak příběh pana Kopfrkingla a jeho blízkých zarezonuje publikem v současné společenské situaci a co si třeba budou diváci prostřednictvím naší inscenace dávat do souvislostí.”
Ladislav Fuks (* 24. 9. 1923 – † 19. 8. 1994) se svým dílem zařadil do čela české poválečné prózy. Nejen české čtenáře zaujal jako autor především psychologických románů s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Asi nejznámějším Fuksovým dílem je právě Spalovač mrtvol (1967) – groteskní psychologická hororová novela o pracovníkovi krematoria Karlu Kopfrkinglovi, z něhož se částečně vlivem nacistické ideologie stává vrah. Novelu asi nejvíce proslavila její filmová adaptace z roku 1968 v režii Juraje Herze s Rudolfem Hrušínským a Vlastou Chramostovou v hlavních rolích. Sugestivní snímek skončil na více než třicet let v trezoru.
