29.10.2024 19:08

V libereckém Divadle F. X. Šaldy bude mít premiéru baletní verze pohádky Hanse Christiana Andersena Sněhová královna

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy poprvé uvede Sněhovou královnu, nejznámější pohádku dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, v taneční verzi. Premiéru bude mít baletní inscenace tento pátek 1. listopadu. Novinářům to dnes řekla dramaturgyně souboru Barbora Svobodová.

Taneční adaptace ledově tajemné až hororové pohádky je výsledkem spolupráce choreografky a režisérky Mariky Mikanové, autorů hudby Aleše Březiny a Pavla Ridoška a výtvarníka Aleše Valáška. „Tito autoři nejsou libereckému publiku neznámí. Před čtyřmi lety tady uvedli úspěšný rodinný balet Mauglí, který máme stále na repertoáru," dodala Svobodová.

Pro baletní soubor je Sněhová královna výjimečným představením velkým počtem účinkujících. Na jevišti se jich vystřídá 77, kdy zhruba 15 profesionálů ze souboru doplňují zpěvem a tancem hlavně děti. „Ještě nikdy jsem takto velký projekt nedělala. Ale kdy jindy? Ten titul a to, jak jsme to společně s celým týmem pojali, že tam chceme děti, že tam chceme dětský sbor, tak to po tom volá," uvedla Mikanová.

Sněhovou královnu se rozhodla převést do taneční verze i kvůli tomu, že nikdo jiný to před ní v libereckém divadle neudělal. „Já si myslím, že Liberec na tu Sněhovou královnu čeká, že jsme to město na severu a že tady nikdy nebyla. A je to přece jenom ikonická pohádka, stále přitažlivá a vždycky bude přitažlivá, alespoň pro mě," řekla.

Podle Mikanové je toto dílo nesmírně přitažlivé i z tvůrčího pohledu. „Dá se zpracovat mnoha způsoby. Přála jsme si zachovat jistou míru strašidelnosti, ale zároveň mít ohled na dětské publikum. Dovolila jsem si pozměnit Andersonovu předlohu tak, aby byl příběh uvolněnější a více okořeněný," dodala.

Hlavní hrdinkou známého příběhu je Gerda, která se vydává na neohroženou cestu za záchranou svého přítele Káje, jehož unesla do své mrazivé říše a zaklela svým střepem z ledového zrcadla Sněhová královna. V Liberci budou v roli Gerdy alternovat Johana Březinová a Tess Sheppardová a v roli Káje to budou Yuta Homma a Maté Brünn. „Dětskou" Gerdu ztvární Veronika Březinová nebo Žofie Hammer a „malého Káje" Oleksii Gunko. V roli Sněhové královny se představí Nuria Cazorla Garcíaová.

Při představení bude naživo hrát orchestr divadla pod taktovkou šéfdirigenta Plzeňské filharmonie Chuchei Iwasakiho. Hudba je v duchu orchestrální melodie doplněná o elektronickou hudbu neobvyklých zvukových kombinací a efektů. Scénu a kostýmy navrhl Valášek tak, aby zdůraznily protiklad mezi světem ledového království a teplým živým světem dětí.

 

Autor článku: ČTK: knt, kš

V libereckém Divadle F. X. Šaldy bude mít premiéru baletní verze pohádky Hanse Christiana Andersena Sněhová královna

Inscenace

13.06.2025

MÁ VLTAVA – baletní představení předních evropských sólistů v režii bratří Bubeníčků přesně za měsíc roztančí zámecký areál ve Veltrusech

Mimořádné open-air představení MÁ VLTAVA, které propojuje klasickou hudbu Bedřicha Smetany a současný tanec, přiváží do zámeckého areálu ve Veltrusech světově uznávaný choreograf a tanečník Jiří Bubeníček. Představení vzniklo ve spolupráci s předními sólisty významných evropských baletních scén.

13.06.2025

Händelova opera Julius Caesar v Egyptě v autentické podobě pouze pětkrát v Ostravě

Operní opus Georga Friedricha Händela (1686–1759) o Caesarově tažení do Egypta a jeho vztahu s královnou Kleopatrou ovládne ostravské Divadlo Antonína Dvořáka na konci sezóny. Premiéra opery Julius Caesar v Egyptě bude 19. června a po pouhých pěti představeních v Ostravě jsou v plánu ještě tři na festivalu ve Znojmě.

13.06.2025

Divadlo Husa na provázku se v příští sezoně zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška.