V pořadí šestým Shakespearem v Kašparu je Král Lear
Jedna z nejlepších Shakespearových her – příběh o otcích a dětech. Král se vzdává trůnu ve prospěch dcer, králův přítel Gloster přijme svého nemanželského syna a začnou se dít věci… Drama o pošetilosti, pýše a nemilosrdném osudu. O síle lží, bláznech, trůnu a bouři.
S počátkem roku 2024 jsme začali v Kašparu zkoušet našeho šestého Shakespeara (když nepočítáme pásmo Májový Shakespeare, kde jsme inscenovali jen nejslavnější scény z velkých Shakespearových her). Tentokrát jsme vybrali Shakespearovu tragédii KRÁL LEAR, jejíž vznik se datuje do let 1605/1606. Dvě paralelní, téměř rovnocenné zápletky, jejichž vzájemný vztah je pro význam Shakespearovy tragédie určující. Svět Krále Leara je obrazem převráceného světa, který se otřásá v základech a v němž přestal platit řád přírody, řád člověka i řád všehomíra. Rozpad, chaos, zvrácenost světa. Svět zbavený řádu. Robert Burton ve své knize Anatomie melancholie píše, že největším nepřítelem člověka je člověk, jenž je podněcován ďáblem a je vždy ochoten konat nepravost, je svým vlastním katem, vlkem, ďáblem pro sebe i pro druhé. O tom všem je Král Lear. Ukazuje nám, že nic a nikdo nás nenaučí jak se vyhnout podlosti, šalbě, bezpráví a darebáctví člověka. Ani sebevětší obezřetnost nás neuchrání před zlomyslností lidí a jejich zhoubnými záměry, protože je nelze nijak předvídat.
Poslední únorovou neděli v minulém roce mohli diváci na prknech Divadla v Celetné začít sledovat jeden zajímavý experiment. Uvedli jsme totiž veřejnou zkoušku nově připravované inscenace hry Williama Shakespeara KRÁL LEAR v režii Jakuba Špalka, která byla zároveň první fází tohoto experimentu. Vznik této inscenace byl totiž velmi odlišný od všech předchozích. Zkoušení bylo rozděleno do několika etap, kdy diváci mohli vidět rodící se představení v různých fázích rozpracování… Při únorové (2024) veřejné zkoušce měli jedinečnou možnost nahlédnout do syrového procesu zkoušení, kde viděli inscenaci jen v náznaku kostýmů, scény a jen čisté situace bez jakéhokoli formálního dotažení. V květnu (2024) jsme pak divákům představili verzi, která se hrála během léta 2024 na open air scénách (Kochánky, Kašperk, Vlksice). To už měla rodící se inscenace kostýmy, hudbu, jasnější scénář a herci si byli „jistější“. Poté proběhly premiéry open-air verzí - v červnu na zahradě v Kochánkách, v červenci na hradě Kašperk a v srpnu na tvrzi Vlksice. Každému prostoru se aranžovalo na míru, využil se naplno potenciál místa a už bylo možné vidět „hotovou“ inscenaci.
Režisér Jakub Špalek k netradičnímu procesu dodává: „Cílem takového zkoušení byla samozřejmě kvalitní inscenace. Už dříve jsme občas záměrně pozdrželi výrobu dekorace a kostýmů s tím, že uvidíme, jak se hra při zkoušení bude vyvíjet. Zkoušení Leara na etapy ale sleduje jiný cíl. Z letité zkušenosti víme, že na Kašperku se blankvers, obsah a smysl textu „sám vyloupne“. Je tam jen kámen ve zdi a před vámi spousta diváků, co si přišli pro zážitek. Musíte hrát nahlas, dopředu, jasně. Nutí vás to rozhodnout se, o čem mluvím, co chci sdělit. Věříme, že tam lépe porozumíme smyslu situací, postav i celé hry.“
A teď, přesně o rok později se v úterý 11. února náš Král Lear dočká i své finální jevištní verze v Divadle v Celetné.
Hrají: Tomáš Karger, Tereza Slámová, Kateřina Zapletalová, Johana Koubová, Petr Halíček/Jakub Koudela, Matyáš Greif/Kryštof Kotek, František Kreuzmann, Tomáš Stolařík, Ondřej Novák, Jan Jankovský, Marek Pospíchal.
Překlad: Milan Lukeš; Úprava a režie: Jakub Špalek; Výprava: Petra Krčmářová; Hudba: Daniel Fikejz; Choreografie soubojů: Petr Nůsek A.R.G.O.; Úprava a dramaturgie: Lenka Bočková
