V Praze provedli novodobou světovou premiéru Vivaldiho serenaty
V Českém muzeu hudby v Praze se dnes konala novodobá světová premiéra neznámé serenaty Antonia Vivaldiho Spojení míru s Martem (L'Unione della Pace, e di Marte) z roku 1727. Provedení v podání mezinárodního souboru barokní hudby Hof-Musici dlouze aplaudoval téměř zaplněný sál. V Českém muzeu hudby se uskutečnila poloscénická verze, plná scénická verze v dobových kulisách bude mít premiéru 30. září v Zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově.
Představení se odehrálo s akustickým doprovodem bez využití zvukařské techniky zčásti na dobové nástroje a v dobových kostýmech. Skladbu o sporu tří bohů zrekonstruovanou cembalistou Ondřejem Mackem zazpívali sopranistka Jana Dvořáková jako bůh Slunce Apollón, mezzosopranistka Pavla Štěpničková ztvárnila roli bohyně šťastného porodu Luciny a mezzosopranistka Veronika Mráčková Fučíková zazpívala part boha války Marta.
Serenata je specifický druh italské barokní opery. Jde o kratší holdovací operu na alegorický nebo mytologický námět, oslavující nejrůznější významné události panovnických a aristokratických rodů barokní Evropy. Spojení míru s Martem na veřejnosti zaznělo pouze jednou v Benátkách na počest narození dcer francouzského krále Ludvíka XV.
Děj Vivaldiho díla se točí kolem sporu bohů. Bohyně šťastného porodu Lucina je obviněna bohem války Martem, že nezajistila království dědice, který by pokračoval ve výbojné politice předků. Rozhodčím sporu je bůh Slunce Apollón, který nakonec spolu s Lucinou uspokojí Marta poukazem na to, že královské dcery prospějí vlasti díky sňatkové politice.
Tvůrci zrekonstruované Vivaldiho serenaty oživili dějovou linii zobrazením různých alegorií. Například lilie na jevišti symbolizovaly francouzskou monarchii, orel s korunou říši římskou a polnice slávu a dobrou pověst.
Jako jediný dochovaný pramen pro poznání tohoto Vivaldiho díla se uvádí dobový výtisk libreta uložený v milánské Biblioteca Nazionale Braidense, hudba byla dosud považována za ztracenou. Při podrobné studiu textu serenaty se ale zjistilo, že jednotlivé árie jsou v původních rukopisech jiných Vivaldiho oper. Analýza textu prokázala, že Vivaldi, který byl u díla určeného k jednorázové slavnostní příležitosti zřejmě v časové tísni, použil při kompozici serenaty převážně hudbu k áriím z oper Orlando a Farnace.
Zájem cembalisty a dirigenta Macka o Vivaldiho operní dílo se datuje od roku 2000, kdy se svým souborem Hof-Musici provedl v zámeckých divadlech v Českém Krumlově a Mnichově Hradišti a na festivalu v Benátkách novodobou světovou premiéru opery Orlando finto pazzo. V roce 2008 pak vzbudil zájem kulturní veřejnosti Mackův objev podstatné části opery Argippo, která byla považována za ztracenou. Loni soubor Hof-Musici uvedl operu Johanna Adolfa Hasse Titus Vespasianus aneb Shovívavost Titova.
Tradici Festivalu barokních umění zahájilo v Českém Krumlově před třemi lety uvedení právě Vivaldiho opery Argippo. Letos zde od 30. září do 2. října bude uvedeno Spojení míru s Martem a uskuteční se koncerty barokní hudby.
