Vajgl – hra na objednávku Jihočeského divadla

Trojice strhujících dramatických příběhů  Očištění, Vajgl a Komunismus odpovídá na to, jak se velké (politické) dějiny odrážejí v těch malých (soukromých) či jak se mění postoje k základním etickým otázkám.

Zelenkovo Očištění, které Jihočeské divadlo uvedlo 12. února v české premiéře, předává pomyslnou morální štafetu následující hře z trilogie Českého roku, Vajglu. Její autor a zároveň režisér inscenace zasazené do doby 50. let a inscenovaných politických procesů Jan Jirků čerpá dramatickou látku ze skutečných historických událostí tvz. borského povstání. „Se spoluautorkou Adélou Balzerovou  jsme měli možnost pracovat se spisy StB, které se vztahovaly k případu Borského povstání. V nich jsme četli autentické záznamy výslechů jednotlivých aktérů této vymyšlené vzpoury. V inscenaci se objeví přímé citace výslechů, ale také poslední slova obžalovaných a svědectví svědků, “ popisuje Jirků.

Režim se s lehkostí pírka zbavoval nepohodlných jednotlivců, skupin občanů či institucí. Inscenovány nebyly jenom soudní procesy, ale i vězeňská povstání, jako to, o kterém vypovídá Vajgl – roku 1950 v jedné cele v  Plzni na Borech. „Výsledkem procesu Borského povstání byly tři vraždy nevinných lidí. Tři lidé byli popraveni za zinscenované povstání, ke kterému se nikdy nikdo  nechystal,“ doplňuje dramaturgyně inscenace  Adéla Balzerová.

Hra Vajgl byla napsána přímo na objednávku Jihočeského divadla, které ji v premiéře uvede 1. dubna. Součástí inscenačního týmu jsou vedle členů souboru Jihočeského divadla i studenti a absolventi pražského DAMU – scénograf Pavel Kodeta, kostýmní výtvarnice Tereza Venclová či výše zmíněná Adéla Balzerová.

Volnou trilogii uzavře na podzim inscenace hry KOMUNISMUS slovenského dramatika Viliama Klimáčka v překladu Karla Krále a v režii Iva Krobota. Tento text reflektuje stav československé společnosti morálně a psychicky rozkládané normalizací v 80. letech.

ANOTACE/ Vajgl:

Bachař Čeněk Petelík byl hezoun, lovec žen a hospodský fanfarón. Kradl špek z vězeňské kuchyně, obskakoval ženy svých nadřízených, ale také chodil na cely politických vězňů a pomáhal jim. Když ale slavný vězeň Heliodor Píka, voják a diplomat, před smrtí vykouřil svou poslední cigaretu, Čeněk Petelík ji zvedl a schoval jako relikvii pro pozůstalé. A to udělal velkou chybu...

Zdroj: radka.vachova@jihoceskedivadlo.cz