Ve věku 84 let dnes zemřela herečka Nina Divíšková
Celých 35 let strávila herečka Nina Divíšková, jejíž život se dnes uzavřel ve věku 84 let, v pražském Činoherním klubu. A když odešla, čekaly na ni ty nejlepší filmové a divadelní role. Manželka herce a režiséra Jana Kačera spolupracovala s různými divadelními scénami a bohatá je i její filmografie. Nejvíce zaujala působivou kreací matky hlavního hrdiny v divadelních i filmových Příbězích obyčejného šílenství Petra Zelenky. Majitelku zvučného hlasu a představitelku rázných žen znají i televizní diváci z jejích seriálových rolí - v Ulici byla Libuší Šmídovou a v seriálu Vyprávěj ztvárnila sympatickou babičku Bětu. Věnovala se také dabingu.
Na plátně se Divíšková objevila třeba v Morgianě Juraje Herze, v komediích Věry Chytilové Hra o jablko a Panelstory aneb jak se rodí sídliště, v poetické Kytici a v Máji režiséra F. A. Brabce, či ve snímcích Tajnosti a Výlet režisérky Alice Nellis. Zahrála si i v komedii Nestyda Jana Hřebejka nebo v krimi komedii Krásno Ondřeje Sokola z roku 2014.
Divíšková se narodila 12. července 1936 v Brně a v moravské metropoli i vyrůstala, podporována otcem ve sportu a matkou v tanci. Její otec Karel Divíšek, zvaný Tunál, byl sportovec, letec, automobilový závodník, potápěč, jeskyňář a podnikatel. Položil základy jeskynnímu potápění a sestoupil do propasti Macocha a Punkevních jeskyní. Matka Elmarita Divíšková pak měla rytmickou taneční školu, dětské studio, v němž malá Nina tančila.
„Tanec herci pomáhá po celý život. Když ovládáte své tělo, snadno zahrajete starou, mladou, rozvernou, smutnou, intelektuálku, magora...," uvedla v jednom rozhovoru.
Svého manžela a celoživotního partnera, herce Jana Kačera potkala Divíšková za studií na pražské DAMU v 50. letech. „Byla to noblesní osoba, až aristokratická. Mluvila hlubokým altem a byla z Moravy," vzpomínal Kačer na seznámení později. V ročníku se zformovali s více spolužáky jako kompaktní skupina a hned po škole - v roce 1959 - jich většina odešla do Ostravy.
Tam zanedlouho zaujali i pražské kritiky, a tak jim po několika sezonách nabídli angažmá ve vznikajícím Činoherním klubu, kde vytvořili první herecký soubor. „Nebylo kde bydlet, plat byl mizernej, repertoár vznikal za pochodu. Prvním byl Smočkův Piknik a Krejčíkův Penzion pro svobodné pány s (Vladimírem) Pucholtem a (Josefem) Abrhámem. Pak přišlo Stalo se v Zoo, Mandragora, Zločin a trest, Burke, Višňový sad, Revizor, Camusovi Spravedliví, Na koho to slovo padne...," vzpomínala Divíšková v jednom rozhovoru.
Kačer byl později opět povolán do Ostravy a Divíšková zatím v Praze postavila dům a vychovávala jejich tři dcery - Simonu, Kláru a Adélu. A vždy si šla neústupně za svým, vedena masarykovským heslem říkat pravdu. „Věrnost, čestnost a pravdomluvnost jsou vlastnosti, kterých si v životě vážím nejvíc," prohlásila jednou. Svého času v Londýně poskytla do novin rozhovor na téma nenávidím socialismus, Gustávu Husákovi zase poslala telegram, že nesouhlasí s jeho zvolením prezidentem.
Po odchodu z Činoherního klubu získala Divíšková řadu výrazných rolí v menších pražských divadlech - hrála například despotickou matku Mag v irském dramatu Kráska z Leenane v Divadle v Řeznické či matku ve Dni matky v Divadle v Celetné. A postava afektované matky z Příběhů obyčejného šílenství jí vynesla nominace na Thálii i na Českého lva.
„Divadlo mi určitě - přes všechny bolesti a strasti - dává pocit sebeuspokojení, hravosti, důstojnosti a snad i svobody. Pro mě je ale v životě nejdůležitější rodina," řekla jednou Divíšková. „To je má svoboda, to je mé slunce, bez kterého bych jen těžko dokázala žít," dodala.
Posledním filmem, ve kterém se objevila, byla komedie Manžel na hodinu režiséra Tomáše Svobody z roku 2016.
