Večer k 30. výročí Dejvického divadla zahájila vernisáž fotografií
Slavnostní večer při příležitosti 30. výročí založení Dejvického divadla dnes v kavárně Anti.kvariát zahájila vernisáž tří desítek velkoformátových fotografií Aleny Hrbkové. Výstava nazvaná Třicet není dvacet, která zachycuje jedinečné zákulisní okamžiky členů souboru, bude do Vánoc vedle kavárny umístěna také v prostorách Dejvického divadla. Na vernisáž, které se zúčastnila řada herců jako Ivan Trojan, Martin Myšička, Miroslav Krobot nebo Veronika Khek Kubařová, navázalo představení Zítra to spustíme aneb Kdo je tady gentleman, tentokrát s rozpravou na téma 30 let Dejvického divadla a křtem kalendáře s fotografiemi Hrbkové.
„Dnes je to přesně 30 let od první inscenace Dejvického divadla. Třicet opravdu není dvacet let, v rámci instituce to není mnoho, ale v životě člověka to není málo. Na fotografiích je vidět, jak se měníme," uvedl ve svém proslovu umělecký šéf Dejvického divadla Myšička.
Alena Hrbková spolupracuje s Dejvickým divadlem od roku 1998, zhotovuje pro ně portréty a dokumentární fotografie. Její první fotografií pro Dejvické divadlo byl portrét režiséra Huberta Krejčího do programu k jeho inscenaci Hry ze smetiště. Kurátorka a výtvarnice Dejvického divadla Tania Stránská vybírala fotografie z uplynulých let na výstavu i do souvisejícího kalendáře těžce a s velkým respektem. „Musela jsem obětovat fotografie, které by si zasloužili další stránky. Klíč, podle kterého se vybíralo, jsou emoce, smích, radost a nálada," sdělila.
Hrbková se ve spolupráci s Dejvickým divadlem podílela i na vzniku publikací Fotoalbum 20 let a Pátých pět. Spolupracuje i s dalšími scénami, například Švandovým divadlem. Je autorkou portrétů osobností české kultury, například Luby Skořepové či Radůzy. Její nejnovější prací pro Dejvické divadlo jsou fotografie z inscenace Richard III.
Historie Dejvického divadla, které je dnes jednou z nejprestižnějších pražských scén, se začala psát před třemi desítkami let. V jeho repertoáru převažuje současná dramatika, jak zahraniční, tak domácí, zároveň tam mají pevné místo i adaptace děl světové literární tvorby. Svoji produkci díky Petrovi Zelenkovi propojilo i se světem filmu, později i televize. Divadlem roku se tato scéna stala pětkrát.
https://www.dejvickedivadlo.cz/
