Vernisáž výstavy ilustrátora a scénografa Michaela Romberga na hradě Veveří

Ve čtvrtek 19. června 2008 v 16,00 hodin se na Státním hradě Veveří uskuteční vernisáž výstavy Michael Romberg rozmarné ilustrace a návrhy divadelních kostýmů pořádá Česko-ruská společnost a Česká asociace rusistů. Výstava je další akcí Rombergova roku.

Život a dílo doc. Michaela Romberga (1918-1982), dlouholetého vedoucího katedry scénografie pražské AMU přiblíží předseda České asociace rusistů Mgr. Jiří Klapka. V hudební části programu vystoupí Ruský hudební salon.

J. Klapka o výtvarníkovi říká "Uplynulo čtvrt století a člověk jakoby nikdy nebyl, což bylo zřejmě způsobeno pohledem: cizí mezi svými, Rus u nás. Přitom tento talentovaný a pracovitý výtvarník zanechal po sobě více jak 140 krásně ilustrovaných knih, více jak 60 divadelních výprav a mnoho světlých vzpomínek u svých studentů. Dílo nebylo v dostatečné šíři zveřejněno a tak ani nemohlo být zasazeno do kontextu poválečného vývoje českého umění, na němž se Romberg více jak čtyřicet let podílel. Do jisté míry to způsobily hlavní oblasti jeho zájmu – knižní ilustrace a scénické výtvarnictví, které si cestu ke čtenářům a divákům najdou bez prostřednicví výtvarných síní. Ale hlavní důvod spočívá ve zvláštnosti jeho tvorby, která stejně čerpá podněty z české výtvarné tradice i z ukrajinské a ruské kultury a výtvarného umění. Jeho umění se totiž vymyká z programu našich uměleckých spolků a pozdějších tvůrčích skupin, či názorových seskupení.

Michael Romberg se narodil v roce 1918 v Poltavě na Ukrajině, Do Československa rodina uprchla v roce 1925 a usadila se na Podkarpatské Rusi. Michala poslali rodiče nejprve na gymnázium v Moravské Třebové, poté vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze - byl žákem profesorů Zdeňka Kratochvíla a Františka Kysely. První samostatnou výstavu měl již v r.1943 - tématem bylo více jak 600 ilustrací ke Gogolovým Mrtvým duším, poté byl přijat do Umělecké besedy.

Celoživotním tématem se mu stalo ilustrování pohádek - českých, slovenských, ruských, skvělé jsou také ilustrace pohádek Hanse Christiana Andersena, knih českých i ruských klasiků, často ilustroval folklór - publikace Ukrajina zpívá, Kniha o ruském folklóru, nebo výbor z české lidové poezie a prózy Doma autorů Karla Plicky a Františka Volfa. celkem přes 140 titulů.

Jeho ilustrace získaly v soutěži o Nejkrásnější knihu roku ocenění v roce 1959, 1963, 1966, 1970, 1972 a 1977. Ilustroval také učebnici ruštiny pro II. ročník středních škol. Ilustrace byly spojeny s hlubokou znalostí reálií, které pečlivě studoval. Znal dobové kroje, nábytek, architekturu, uniformy, různé druhy kočárů atd. S tím souvisela i jeho cesta do Národního divadla a dalších divadel.

Dokonalá znalost dobových reálií byla přípravou pro práci scénografa a výtvarníka scény a kostýmů. Od roku 1952 to byly výpravy a kostýmy k Ostrovského hře Vlci a ovce, Gorkého Nepřátelům, Není nad vzdělanost L. N. Tolstého, hru L.M. Leonova Sadař a stín, Gorkého Vassa Železnova. Jeho vrcholnými díly byl Čajkovského balet Louskáček i slavná inscenace Musorgského a Puškinova Borise Godunova z r. 1974, kde dokonale uplatnil svou znalost ruských ikon i ruských historických kostýmů. Vedle Národního divadla spolupracoval s pražskými divadly Divadlem Na Vinohradech, Realistickým divadlem, Divadlem S. K. Nemanna a divadly v Brně, Ostravě i v Olomouci – více jak 60 inscenací. Spolupracoval také s filmem - autorem výprav – Ztracenci a Chlap jako hora, na výtvarné stránce filmu Křídla ( II. Cena v Cannes ), Člověk pod vodou, Petruška a řadě jiných. Podílel se nebo sám připravoval výpravu pro řadu televizních inscenací - zejména ruské provenience např. Čechovových povídek, Vassy Železnovy, Tarase Bulby, Souboje aj.

Vytvořil návrhy gobelínů např. pro slavnostní síň Karolina s prof. Sychrou, gobelín „ 700 let hornictví“ a „ Historie textilií, mozaiku na Kolonádě družby v Karlových Varech, řadu chrámových fresek, zejména v Karlových Varech.V oblasti výstavnictví: např. na veletrzích, na Výstavě slovenského folklóru v Praze, Čs. Folklóru v Bernu na úpravě Karolina, ad. Jeho práce jsou zastoupeny v Národní galerii, Galerii hl. města Prahy, v galeriích v Litoměřicích, Pardubicích, Havlíčkově Brodě i v Moskvě. Od r. 1959 se věnoval jako docent, později profesor a vedoucí katedry, výchově budoucích scénografů na Divadelní fakultě AMU. Titul zasloužilý umělec mu byl udělen měsíc před smrtí – zemřel v 15.června 1982 ve věku 64 let.

Vystavujeme krásné akvarely - kostýmní návrhy např. pro výpravy v Národním divadle pro Olgu Scheinpflugovou, Miroslava Horníčka, Jana Pivce, Sašu Rašilova, Jaroslava Marvana, Vladimíra Ráže a dalších herců, u některých návrhů jsou i fotografie herců v realizovaných kostýmech. Zastoupeny jsou i pohádkové knižní ilustrace.

Michal Romberg je jedním z příkladů, kdy se prvorepublikové Československo ujalo běženců, poskytlo jim vzdělání a oni to svou prací vraceli" říká J.Klapka. K Brnu měl Michal Romberg vztah osobní i pracovní - pro Státní (dnes Národní) divadlo v Brně dělal návrhy kostýmů pro tři inscenace - dvě činohry, jednu operu.

První: A.S.Puškin: "Boris Godunov", premiéra 13. 3. 1970 v Mahenově divadle, režie Zdeněk Kaloč, dramaturg Jaromír Vavroš, který vzpomíná: „Není bez zajímavosti, že se proti inscenaci se tvrdě postavil KV SČSP a přichystal její okamžitý zákaz. Ředitel divadla to proto takticky předešel a po čtvrtém představení inscenaci sám stáhl. Přesto nemohl všemu zabránit. KV KSČ a KNV rozhodly, že marně vynaložené náklady, které se vlastně nevrátily ve vstupném, (a bylo to mimořádných 360.000.- Kč, asi čtyřikrát tolik co tehdy drahá "normální" inscenace), nahradí rukou nedílnou čtyři odpovědní za nasazení a uvedení inscenace: ředitel divadla, šéf činohry, režisér a dramaturg. Jen díky tomu, že ředitel byl členem KV KSČ a nový šéf činohry byl jmenován teprve před několika týdny, takže se na nasazení hry nepodílel, podařilo se jim vše nakonec "ukecat" a náhrady nebyly vymáhány. Takže i já jsem svůj díl 90 tisíc na Puškinovi "ušetřil".“ Tolik ze vzpomínek Jaromíra Vavroše.

Druhá inscenace: Dostojevského "Idiot" v jevištní montáži (=dramatizaci) a opět v režii Zdeňka Kaloče. Premiéra 12. 11. 1971 v Redutě .

Třetí: opera L. Janáčka "Z mrtvého domu", premiéra 29. 9.1974 v Janáčkově divadle, režie Václav Věžník.

Zdroj: zuzanyje@gmail.com