Vychází třetí díl korespondence Wericha s Voskovcem
Třídílný projekt dosud nepublikované korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha se konečně dočká završení. Nakladatelství Akropolis uvede v polovině září na trh poslední díl. I ten vyjde ve spolupráci s Nadací Jana a Medy Mládkových a texty doplní méně známé fotografie z působení dvojice V+W na opačných koncích světa.
Původně se počítalo se třetím svazkem na jaro, editor Ladislav Matějka, který v květnu oslavil 89. narozeniny, se ale musel v Bostonu podrobit operaci, což projekt pozdrželo, řekl dnes ČTK majitel nakladatelství Jiří Tomáš.
Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla, uložené v Gotliebově archivu v Bostonu, přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969 až 1980. Uzavře se tak ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i realizace nebyly jednoduché. Přitom soubor této korespondence je vlastně svým způsobem pokračováním někdejších divadelních forbín Voskovce a Wericha.
"Dopisy vrhající nevšední světlo na normalizační léta v tehdejším Československu tentokrát doplňují některé další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Především je uveřejněn jeho pokus o autobiografii, zmiňovaný někdy pod názvem Stín svobody, pod nímž byl kdysi publikován v Tigridově Svědectví," uvedl Tomáš. Upozornil, že editor ji konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, jimž byl Voskovec podroben v letech 1950 až 1951, kdy byl jedenáct měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island. "Tento dokument je zde otištěn vůbec poprvé," dodal.
První obsáhlý svazek vyšel loni v únoru a zahrnul dopisy z let 1945 až 1962. Druhý díl obsahuje listy, které přes oceán putovaly v letech 1963 až 1969, tedy v době tání po studené válce a především za Pražského jara. Tehdy jich přibývalo, avšak z obsahu je jasné, že se jich spousta nezachovala ani v curyšském archivu Werichovy vnučky. Některé jsou odpovědí na magnetofonové záznamy; pásky i kazety se zachovaly a vydaly by na zvláštní svazek.
"Bylo by velice zajímavé to slyšet a v budoucnu na to myslet," řekl koncem minulého roku ČTK Matějka. Politické události jsou však podle něj jen pozadím Voskovcova a Werichova filozofování a úvah o umění, životě a smrti. Dopisy považuje za nádhernou literaturu, plnou hluboké moudrosti. Baví svým klaunstvím a dojímají smutkem exilu vnějšího i vnitřního. "Přemýšlení přes oceán" obou hereckých bardů považuje za přínos pro dnešní čtenáře, protože rozšiřuje znalosti o dobách poměrně nedávných.
"Jejich korespondence poslouží i jako návod, jak se má politicky myslet. Oba se totiž z radikálů stali příkladnými liberály, což je osud mnoha lidí v této zemi. Tím je to i částečně o nich," dodal.
Korespondence je uložena v Archivu Howarda Gotlieba při bostonské univerzitě. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, jsou svědectvím jejich originality, přátelství i plánů. Toužili po setkání i po spolupráci ve filmu i na divadelním jevišti. Dopisy brali za součást svých literárních plánů a počítali s jejich pozdějším publikováním.
I když oba autoři mistrně vládli českým jazykem, nepsali vždy standardní spisovnou češtinou. S jazykem si pohrávali, s oblibou odhalovali jeho směšné stránky, vytvářeli nová slova a míchali hovorovost s archaismy. Matějka je neopravoval, protože jedním z cílů bylo ukázat bohatost češtiny obou autorů.
Jiří Borovička mkv
