25.10.2010 00:00

Vychází životopis Mozarta od italského historika Melograniho

Biografie hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, který v Praze, jak se sám vyjádřil, prožil nejkrásnější chvíle svého života a kterému se připisuje věta: Mí Pražané mi rozumějí, se dostává do rukou českých čtenářů. Pochází z pera předního italského historika Piera Melograniho a její český překlad v těchto dnech vydalo nakladatelství Paseka.

Českého čtenáře bude jistě zajímat především jeho pražský pobyt. Mozart přicestoval počátkem roku 1787 do Prahy, kde byla krátce předtím v Nosticově divadle uvedena s triumfálním úspěchem jeho opera Figarova svatba. Mozarta do českého hlavního města pozval divadelní orchestr s několika milovníky hudby, aby se svého triumfu osobně účastnil.

Praha byla tehdy se 70.000 obyvateli třetím největším městem Rakousko-Uherska po Vídni a Budapešti. V divadle po předehře Figara skladatele publikum přivítalo potleskem. Mozart byl nadšen, když zjistil, že Pražané i v ulicích zpívají či pískají Figara a tančí na jeho hudbu, píše historik.

Pražské publikum nadšeně přijalo i jeho Pražskou symfonii K 504, kterou považují odborníci za jednu z jeho nejkrásnějších. Mozart je odměnil na závěr více než půlhodinovou improvizací na klavír. Z pražského pobytu vzešla také smlouva na operu Don Giovanni. Přesto ale, když se Mozart v Praze nabažil úspěchu s Figarovou svatbou i s Donem Giovannim, toužil opět po návratu do hlavního města monarchie, do Vídně.

Melograni, který podrobně prostudoval především Mozartovu (1756 až 1791) korespondenci, rozbíjí všeobecně rozšířený mýtus, že z Mozarta hudba tryskala spontánně a bez velkého úsilí. Ve skutečnosti Mozart už od dětství hodiny cvičil. To, že dokázal později rychle složit velké množství kvalitní hudby, byl prý výsledek těžce nabyté zkušenosti, mimořádné paměti a úsilí.

Přestože žil jen necelých 36 let, stihl zkomponovat více než 20 oper, přes 40 symfonií, na 30 koncertů pro klavír a orchestr, dvacítku mší, řadu koncertů pro sólový klavír, 200 tanců, 70 kvintetů, kvartetů, trií a duetů a dalších hudebních děl, které se vesměs stále uvádějí.

Profesor soudobých dějin Melograni (1930) je autorem řady studií o italských i světových dějinách. V posledních letech vyšly jeho publikace: Deset otazníků nad republikou (1994), Modernost a její nepřátelé (1996), Italská válka 1940-1945 (2004), Historické nepravdy (2006) ale i monografie o dirigentu Arturovi Toscaninim (2007).

Zdroj: vh, mkv

Autor článku: ČTK