Východočeské divadlo Pardubice chystá českou premiéru hry Spílání jevišti
Východočeské divadlo Pardubice od roku 2010 uvádí cyklus INprojekty, který formou scénických čtení představuje novinky světové dramatiky. Malé inscenační projekty vznikají během pouhých čtyř zkoušek, výsledek se však v mnohém blíží plnohodnotným inscenacím, pouze s tím rozdílem, že herci hrají situace v prostoru s textem v ruce.
Pro první INprojekt roku 2025 si divadlo vybralo hru německé autorky izraelského původu Sivan Ben Yishai, cenami ověnčené hvězdy současného německého divadla. Její originální výpověď o současném divadle s názvem Spílání jevišti inscenuje čerstvá absolventka činoherní režie pražské DAMU Gabriela Gabašová, která si ke spolupráci přizvala herce Elišku Jechovou, Ludmilu Mecerodovou, Jiřího Hábu, Štěpána Pospíšila a Ladislava Špinera. Premiéra se uskuteční v pondělí 13. ledna v komorním prostoru Malé scény ve dvoře. Jednat se bude o českou premiéru, neboť hra Spílání jevišti ještě nebyla v Čechách realizována.
„Veřejná operace těla instituce bez umrtvení. I tak lze popsat hru Spílání jevišti, kterou označili kritici z Německa, Rakouska a Švýcarska oslovení časopisem Theater heute za hru sezóny 2022/2023. Pandemická uzávěra byla pro mnohá divadla příležitostí podívat se na sebe zevnitř. To udělala také autorka Sivan Ben Yishai, když použila právě divadlo jako výchozí bod k uvažování o instituci – o její povaze, životnosti a tělech v ní. Z pohledu hereček a herců, tvořících tělo divadla, z pohledu diváků a překvapivě i divadelní budovy jako takové. Jedná se o poněkud provokativní výpověď, které však nechybí humor a sebeironie,“ říká dramaturgyně cyklu INprojekty Anna Zindulková Hlaváčková.
„Texty Sivan Ben Yishai jsem začala číst během pandemie, kdy mě fascinovalo, jak dokáže vystihnout frustraci i touhu po spojení. Humor ve Spílání jevišti mi připadá osvobozující a současně velmi trefný. Autorka si dokonce s diváky pohrává natolik, že je během hry přímo vybízí, aby odešli – což mi přijde vtipné, protože v českém divadle bychom spíš řekli: Odcházet můžete, ale až po děkovačce!“ prozrazuje režisérka Gabriela Gabašová.
Spílání jevišti je poměrně rozsáhlý text, který není možné v rámci scénického čtení interpretovat v celé jeho délce. Bylo tedy potřeba promyšleně škrtat a zbavovat se některých motivů. „Zachovat jsem ale určitě chtěla humor a ostrý pohled na společenské fenomény. Text je plný nadsázky a zároveň jde o hluboce osobní výpověď, což jsou kvality, které mě fascinují. Věřím, že i ve scénickém čtením můžeme divákům nabídnout intenzivní zážitek, pokud tedy dřív neodejdou...“ dodává se smíchem Gabriela Gabašová.
