Výstava Česká loutka

Výstava českých loutek se v tomto rozsahu a orientaci uskuteční vůbec poprvé. Scénáristé Jaroslav Blecha (Moravské zemské muzeum, Brno) a Pavel Jirásek (svobodné povolání, Brno) se programově soustředili na loutky – artefakty s akcentem jejich výtvarné kvality, vědomě dílem vyjmuté z divadelního kontextu, aby byla zvýrazněna zejména jejich výtvarná hodnota.
Výstava, která představí příznačné loutky divadla kočovných marionetářů, rodinného a spolkového loutkového divadla a loutky tvůrců-umělců, jejichž tvorba se vymyká tradičnímu pojetí, potrvá od 25. 10. 2002 do 23. 2. 2003.
Výstava bude v Císařské konírně Pražského hradu rozdělena do tří částí. Část prezentující ponejvíce historické marionety českých kočovných loutkářů přiblíží zhruba 200 letou historii českého kočovného loutkového divadla, resp. výtvarnou podobu a technologii tehdy nejběžněji používaných loutek. Představí několik desítek vybraných unikátních produktů tradičních řezbářských dílen a řezbářských mistrů z 19. a počátku 20. století. Seznámí publikum s druhy loutek, typologií postav a řezbářským rukopisem nejznámějších tvůrců, kteří své loutky vytvářeli pro známé loutkářské rody. K nejcennějším řezbám zde patří loutky z dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského (1802-1881) z Mirotic v Jižních Čechách, dvou generací řezbářů Suchardů (Antonína staršího 1812-1886, Antonína mladšího 1843-1911) z Nové Paky a v Praze trvale žijícího Itala Josefa Allesiho (cca 1820-1895).
Druhá pasáž seznámí publikum s loutkami z podivuhodné produkce několika českých loutkářských firem, které je podle návrhů řady vynikajících českých umělců vyráběly pro rodinná a spolková loutková divadla. Zatímco v jiných evropských zemích byl fenomén rodinného loutkového divadla (tj. stolní divadélka a sériově vyráběné loutky) vnímán často v kontextu hračkářského průmyslu, v českých zemích se na jeho rozvoji podíleli s mimořádnou intenzitou přední čeští výtvarní umělci, od impresionistických krajinářů až po malíře českého kubismu. Vybrané exponáty akcentují právě tento fakt. Budou zde představeny soubory modelovaných loutek včetně několika jejich předloh, počínaje unikátními prvními českými loutkami tohoto druhu z roku 1912, tzv. „alšovkami“, inspirovanými obrázky Mikoláše Alše, přes loutky firmy Münzberg, Modrý & Žanda aj., pro něž modelovali předlohy známí výtvarníci a sochaři, až po loutky jedinečné, originální, vyráběné umělci pro konkrétní rodinná divadla.
Poslední oddíl naznačí jednak přeměnu tvarosloví loutky v první polovině 20. století, tj. ukáže loutkářskou tvorbu české klasické moderny, dále nabídne loutky z široké produkce druhé poloviny 20. století až do současnosti. Přiblíží umělecké projekty, ovlivňované novými uměleckými směry (secese, kubismus, kuboexpresionismus, funkcionalismus, expresionismus). Důraz je kladen ponejvíce na generaci modernistů po první světové válce a avantgardu 20. let, útočící na vžitou tradici a odhalující dosud skryté výrazové možnosti loutek. Posléze pak také na generaci scénografů, spojených s nově vznikajícím institucionálním loutkovým divadlem, jejichž tvorba byla inspirována jednak českou barokní tradicí, jednak avantgardními výboji – konstruktivismem, kubismem, či funkcionalismem. Loutka se v jejich tvorbě začíná vymykat tradičnímu pojetí, představuje pro tvůrce především svébytný umělecký projev. Exponáty budou zapůjčeny z mnoha českých veřejných i soukromých sbírek, inventářů loutkových divadel a osobního majetku výtvarníků.
Z materiálů Jaroslava Blechy, Moravské zemské muzeum v Brně
Výstavu pořádá Správa Pražského hradu pod záštitou Václava Havla, prezidenta České republiky
generální partner: Česká spořitelna, a.s.
partner: Nadace pro současné umění – Praha
mediální partneři: Česka televize, Český rozhlas, Lidové noviny, Reflex, Květy, Metro, Euro AWK