Výstava na Hradě připomíná loutkáře Erika Kolára

Praha 7. dubna (ČTK) - Erika Kolára, významného představitele počátků profesionální éry českého loutkového divadelnictví, přibližuje výstava přístupná od 7. dubna do 2. července v Lobkovickém paláci na Pražském hradě. Mimo jiné soustřeďuje také na dvě stovky loutek.

Režisér, herec, dramaturg, kritik a pedagog Erik Kolár (1906 až 1976) byl jedním ze zakladatelů prvního specializovaného loutkářského vysokoškolského učiliště na světě - loutkářské katedry divadelní fakulty AMU v Praze. Vznikla v roce 1952.

Výstava čerpá z dokumentů z jeho pozůstalosti, kterou divadelnímu oddělení Národního muzea přenechala rodina. Vystavené loutky jsou z Loutkové scény Umělecké výchovy v Praze, z Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, z českobudějovického muzea, z několika mimopražských divadel i z kolekcí soukromých sběratelů.

Od roku 1925 spolupracoval Kolár s amatérskou vinohradskou loutkovou scénou Umělecké výchovy, vytvořil tam desítky režií a odehrál kolem 600 představení. Za války musel tuto práci přerušit, jeho židovský původ ho zavedl i do terezínského ghetta. Předtím se ještě podílel v Praze na utajované výchově židovských dětí, když jim okupanti zakázali školní docházku.

Válečné prožitky Kolár zpracoval do filmové povídky, kterou pod názvem Daleká cesta realizoval v roce 1948 režisér Alfred Radok.

Vedle pedagogického působení byl Kolár po válce také dramaturgem Ústředního loutkového divadla. Po roce 1968 byl perzekvován, zemřel ve Švýcarsku.

K výstavě připravili pořadatelé doprovodné akce - středeční představení pro děti, čtvrteční loutkářské dílny pro malé návštěvníky, besedy s významnými absolventy loutkářské katedry a na 16. května společné setkání amatérských a profesionálních českých loutkářů.

Petr Veber kš