Výstava Prolomit prostor připomene významné počiny současné scénografie

„(…) I racek, konec konců, je bílý s černými znaky. I břízy. I sny bývají černobílé,“ přibližoval čtenářům před lety divadelní kritik Milan Lukeš inscenaci Čechovova Racka v režii Petra Lébla v pražském Divadle Na Zábradlí. Po patnácti letech toto nezapomenutelné představení, jež ovlivnilo generaci diváků i divadelních tvůrců, ožije společně s dalšími deseti projekty na výstavě PROLOMIT PROSTOR. Právě Racek, kde – slovy jiné kritičky, Evy Stehlíkové – „vše od kliky u dveří až k lžičce nese pečeť jedné ruky, jednoho názoru“, vystihuje dokonale základní kritérium kurátorek výstavy: výsadní vizuální pojetí, překročení či prolomení divadelního prostoru… Nejinak tomu bylo u Pitínského a Tobiášovy Sestry Úzkosti, Morávkových a Chocholouškových Akvabel nebo představení Perzekuce.cz, jehož tvůrčí tým vedený režisérem Miroslavem Bambuškem stál na počátku řady unikátních site-specific projektů v syrovém industriálním prostředí.

PROLOMIT PROSTOR je prvním oficiálním výstavním projektem v Galerii Národní technické knihovny v Praze-Dejvicích – budově, která byla i díky své ojedinělé práci s prostorem vyhlášena letošní Stavbou roku. Cenami v mnoha kategoriích jsou ověnčeny i další divadelní projekty, které se v rámci výstavy představí: Sclavi/Emigrantova Píseň studia Farma v jeskyni, Kráska a zvíře, již pro Národní divadlo v Praze připravili bratři Formanovi, nebo Nickname režisérské dvojice SKUTR. Samostatná sekce je pak věnována Divadlu Komedie, zejména pak jevištní podobě textu Wernera Schwaba Nadváha, nedůležité: Neforemnost. Stejně jako další přítomné projekty je přiblíží interaktivní instalace, fotografie, audio a videoprojekce i scénografické fragmenty.

„Zájem o scénografii každoročně roste. Bylo by ale chybou spojovat tento obor výhradně s divadlem, protože jde obecně o práci s prostorem,“ vysvětluje Denisa Šťastná, vedle Marie Zdeňkové kurátorka výstavy. „Tvůrčí přístup k prostoru je vlastní rovněž architektům – i proto padla volba na Národní technickou knihovnu, která získala značný kredit ještě před svým otevřením veřejnosti.“ Autorem instalačního a architektonického konceptu výstavy je scénograf Petr B. Novák. Na výstavě dále spolupracuje Stanley „Robotman“ Povoda, který je autorem interaktivních prvků v instalacích, či grafické duo Adéla Svobodová - Pauline Kerleroux.

Vernisáž proběhne v úterý 13. října od 18 hodin. Pro veřejnost je výstava přístupná až do 14. listopadu, od pondělí do soboty od 10 do 18 hodin. Podrobné informace jsou k dispozici zde. 

Výjimečný architektonický počin – nezapomenutelné divadelní inscenace. O tento vztah se opírá výstavní projekt Prolomit prostor v Galerii nedávno otevřené Národní technické knihovně. Každý z jedenácti prezentovaných projektů se trochu jinak zapsal do historie českého divadla a scénografie v posledních 15 letech. Jejich tvůrci rušili konvenční pojetí inscenační praxe a pokusili se překlenout tradiční pasivní divácké vnímání. „Vybrali takové inscenace, které překročily hranice divadla, aniž by opustily jeho podstatu,“ vysvětluje kurátorka Marie Zdeňková.

Své zastoupení na výstavě Prolomit prostor má Národní divadlo s pohádkovou operou Kráska a zvíře z roku 2003. Přizvání bratří Formanů a jejich týmu do Zlaté kapličky tehdejším ředitelem Danielem Dvořákem bylo chápáno jako experimentální počin. To, že se jednalo o krok správným směrem, potvrdil obrovský zájem ze strany diváků stejně jako prestižní cena Alfréda Radoka za scénografii. Návštěvníci si budou moci prohlédnout bohatou kolekci fotografií Ireny Vodákové, která se tvorbou bratří Formanů dlouhodobě zabývá.

Nejdále do minulosti sáhli organizátoři v případě inscenace Racek z roku 1994. „Fenomén“ Petr Lébl, režisér a v tomto případě také autor scény, si za svůj výkon vysloužil nejen vášnivé ohlasy ze strany kritiky, ale odnesl si hlavní Cenu Alfréda Radoka. Sestra Úzkost uvedená o rok později v Dejvickém divadle ve scénografii Egona Tobiáše a s kostýmy Zuzany Štefunkové toto prestižní ocenění obdržela také. Právě scénické a kostýmní návrhy, které byly následně k vidění při reprízách v Divadle v Dlouhé, budou hlavními prvky expozice. Součástí výstavy se stanou také velkoformátové fotografie z inscenace vlastní hry Egona Tobiáše Jaurés, kde výtvarnou stránku navrhl nejvýraznější talent slovenské scénografie, již zesnulý Aleš Votava.

Prolomení mezí do světa virtuální imaginace provází komorní multimediální inscenaci Nickname. Ve své době jedné z tematicky i technologicky nejaktuálnějších inscenací na českých jevištích z dílny týmu SKUTR se dostane i odpovídající interaktivní prezentace. Za hranice paměti a svědomí nahlédl projekt Perzekuce.cz tvořený mimo jiné třemi autorskými inscenacemi Miroslava Bambuška realizovaný v prostorách bývalé slévárny hliníku v Holešovicích. Samo o sobě drsné a obnažující téma naprosto dokonale umocněné atmosférou polorozpadlých prostor alespoň částečně zprostředkuje originální dynamická instalace kombinující fotografie s netradičními objekty.

Nejen hranice zeměpisné překročil projekt Sclavi/Emigrantova Píseň mezinárodního divadelního studia Farma v jeskyni. Provedení prestižními cenami ověnčené inscenace si budou moci návštěvníci připomenout mimo jiné prostřednictvím fotografií z inscenace a z výprav týmu za sběrem materiálu na východní Slovensko. Křehkou romantiku chladného prostředí vykachlíčkovaných bazénů vytvořil pro inscenaci Akvabely režiséra Vladimíra Morávka scénograf Martin Chocholoušek. Jeho scénografii bude v Národní technické knihovně reprezentovat „vodní“ expozice s fotografiemi, scénickými návrhy a tematickou skulpturou.

Genderové projekty reprezentuje inscenace Česká pornografie režisérky Viktorie Čermákové s dvěma pohyblivými loutkami Andrey Králové v kostýmech. Další z interaktivních expozic věrně kopíruje motivy úspěšné inscenace na pomezí divadla a konceptuálního umění Neúplný sen. Základním scénografickým materiálem a principem je v tomto případě hercem „zpracovávaná“ rašelina. Specifický fenomén  Divadla Komedie s jeho vyhraněnou apelativní dramaturgií reprezentuje inscenace hry Wernera Schwaba Nadváha, nedůležité: Neforemnost v režii Dušana D. Pařízka.

Racek – Lébl – Štefková – Čechov – Sestra Úzkost – Pitínský – Tobiáš – Štefunková Rusínová – Čep – Deml – Jaurés – Pokorný – Votava – Krejzková – Tobiáš – Kráska a zvíře – Formani – Sodomková – Mašek – Pavlíčková – Pištěk – Kofroň – Glass – Cocteau – Nickname – SKUTR – Kopecký – Klimešová - Sclavi/Emigrantova Píseň – Farma v jeskyni – Dočolomanský – Erniholdová – Akvabely – Morávek – Chocholoušek – Kypta – Drábek – Perzekuce.cz – Bambušek – Zielinski – Czesany – Matásek – Krejzková – Preková – Sorel – Bönisch – Česká pornografie – Čermáková – Králová – Hůlová – Neúplný sen – Nebeský – Prachař – Fajt – Pessoa – Nadváha, nedůležité: Neforemnost – Divadlo Komedie – Pařízek – Polívková – Schwab

Termín výstavy:  14. 10. – 14. 11. 2009

Pořádá: Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků (ČOSDAT o.s.) ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem a Národní technickou knihovnou

Za podpory: Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy

Zdroj: hlinka@s-m-art.com