Zástupci parlamentních stran diskutovali v Senátu priority v kultuře. Výsledky jednání představuje iniciativa Kultura volí dialog

Legislativně ošetřit tzv. status umělce, dokončit zákon o veřejné kulturní instituci a začít vnímat kulturu jako investici, to jsou hlavní úkoly pro nadcházející volební období vyplývající z diskuze expertů z řad odborné veřejnosti, rezortů a veřejné správy, kteří se se zástupci parlamentních stran sešli na půdě Senátu 22. 6. 2021 v rámci akce Kultura volí dialog pod patronátem místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové. Zároveň apelují na zřízení Rady pro umění k zachování kontinuity úspěšně započatého dialogu z období pandemie. 

Iniciativa Kultura volí dialog, za kterou stojí České středisko Mezinárodního divadelního ústavu (ITI) s Institutem umění – Divadelním ústavem (IDU), Činohrou Národního divadla a Centrem experimentálního divadla, představuje zásadní témata kultury a umění, k nimž bude muset příští vláda zaujmout jasný postoj.

Výsledky jednání stakeholderů představené 22. 6. 2021 v Senátu reflektují závěry tří kulatých stolů, u kterých se 22.6. v dopoledních hodinách sešli v prostorách Hudební a taneční fakulty AMU experti významných profesních organizací, jako jsou Asociace nezávislých divadel, Asociace profesionálních divadel, Česká obec hudební, Asociace režisérů a scénáristů, Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů, Česká asociace festivalů, Herecká asociace,  Intergram, Rada galerií a další asociace za tanec, nový cirkus, design, fotografii, Obec překladatelů či AMU. Diskuzi vedli se zástupci MK ČR, MZV a  MF ČR, k nimž se v odpoledním bloku v Senátu přidali reprezentanti MPO, Asociace krajů, Svazu měst a obcí ČR a politických stran.

Fungování Ministerstva kultury (MK) a jeho vztahům s ostatními rezorty se věnoval moderátor Saša Michailidis. Společně s Martou Smolíkovou shrnuli, že ministrem kultury musí být silná politická osobnost, která dokáže posílit pozici rezortu, artikulovat jasnou vizi a komunikovat napříč rezorty i s veřejností. Akcentovali potřebu využít připravených strategií, zejména Státní kulturní politiky, Strategie kulturních a kreativních odvětví a Národního plánu obnovy včetně personálního posílení MK s cílem zajistit implementaci zmíněných dokumentů. Řečníci poukázali na to, že se během pandemie podařilo ministerstvu navýšit rozpočet a že by MK mělo v tomto trendu pokračovat. Zástupci rezortu komentovali zastaralost používaných technologií, potvrdili také velmi nízkou strukturální i personální kapacitu MK.

Témata kolem financování kultury a vztahu státu s kraji a obcemi moderovala Pavlína Kvapilová. Zástupci rezortu osvětlili letošní navýšení rozpočtu MK ČR (420 mil. Kč schválených vládou 21. 6. 2021) z Všeobecné pokladní správy k záchranným balíčkům kvůli Covidu. Pro kapitolu kultura bylo však v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 navrženo nejrazantnější krácení ze všech rezortů, a to z původní 1, 5 mld. na 660 mil. Kč. Vyjednávání ministra kultury Lubomíra Zaorálka s ministryní financí Alenou Schillerovou s cílem tento trend zvrátit pokračují. Dle diskutujících nesmí být již nyní podfinancovaný rozpočet rezortu krácen, naopak je prioritou dojít postupným navyšováním k min. 1 % ze státního rozpočtu, přičemž by stát měl vytvořit podmínky pro kooperativní financování a neměl by k dorovnání podílu použít zdroje z Národního plánu obnovy. Kultura generuje HDP srovnatelné v českých podmínkách např. s potravinářstvím, chemickým průmyslem nebo zemědělstvím a jak již několikrát akcentoval i ministr kultury Lubomír Zaorálek, je potřeba kulturní a kreativní odvětví začít vnímat jako investici.

Legislativními tématy a problematikou strategických dokumentů provedl diskutující Mario Kubaš. Účastníci se shodli, že mezi priority je třeba zařadit zřízení Rady pro umění, poradního orgánu ministra. K vytvoření stačí Příkaz ministra, stakeholdeři proto na současného ministra Lubomíra Zaorálka apelují, aby Radu zřídil ještě za svého působení a vytvořil tím překlenovací subjekt svému nástupci pro kontinuitu probíhajících debat, neboť cílem je i nadále udržovat konstruktivní dialog ministra s odbornou veřejností, jak tomu bylo během pandemie. Prioritními kroky k vytváření rámce pro vícezdrojové financování všech druhů subjektů jsou zákon o veřejné kulturní instituci, diskuze s kraji a obcemi o zakotvení kooperativního financování a legislativní ošetření statusu umělce.

Ke všem tématům se rozvinula debata se zástupci politických stran. Senátor David Smoljak zdůraznil roli veřejnoprávních médií i nízkou úroveň koncesionářských poplatků, které jsou beze změn od počátku milénia. Poslanec Martin Baxa připomněl minimální mezinárodní rozměr Státní kulturní politiky, např. opomíjení projektu Evropské hlavní město kultury, a zdůraznil, že předvolební koalice podporuje 1 % ze státního rozpočtu na kulturu i zákon o veřejné kulturní instituci, což potvrdil i poslanec Marek Výborný. Ten připomenul potřebu hlubší mezirezortní spolupráce, zvláště s MŠMT v době revize RVP a význam kultury pro cestovní ruch. Člen předvolební pracovní skupiny druhé koalice Ondřej Chrást připomněl i význam kultury pro rozvoj cestovního ruchu a rovněž potvrdil priority spočívající v 1 % ze státního rozpočtu s cílem dosáhnout jej v prvních 3 letech nové vlády, zákoně o veřejné kulturní instituci a ošetření statusu umělce. Poslankyně Marcela Melková vzdala hold umělcům a jejich nasazení v době pandemie, ocenila stmelení kulturní obce v posledním roce i nutnost pokračování této spolupráce a komunikace. Za režiséry a scénáristy vyvstal apel na situaci v Radě ČT a jednostrannost volby jejich členů a politizaci vlivu na veřejnoprávní média.

Diskusní setkání Kultura volí dialog navazují na předvolební debaty Kultura volí, které České středisko ITI společně s dalšími partnery pořádalo v letech 2010, 2017 a 2018. Přáním pořadatelů je, aby si letošní akce uchovala  kontinuitu pro dialog s budoucí politickou reprezentací a navázala na ni hlubší diskuze nad konkrétními výstupy cca 100 dní po jmenování nové vlády.

Jednání na půdě Senátu je dostupné v iVysílání České televize

Více na webu projektu www.kulturavolidialog.cz