Zelenkova hra Ohrožené druhy měla premiéru na Nové scéně
Nejnovější hra dramatika, scenáristy a filmaře Petra Zelenky Ohrožené druhy měla dnes premiéru na jevišti Nové scény Národního divadla. Je zábavnou moralitou o boji s nadnárodní farmaceutickou korporací, o znovunalezení dávno ztraceného přátelství i o mnoha podobách lásky. Autor byl i jejím režisérem. Na jevišti se objevili Jiří Štěpnička, Igor Bareš, Miluše Šplechtová, Sabina Králová, Jan Dolanský, Michal Kern a Václav Bouška.
Hra se zabývá tématem vztahu umělce a reality, potažmo reality mediální. Uznávaný fotograf je osloven mladými začínajícími "kreativci", a přestože mu jejich svět připadá směšný, podlehne jejich nadšení a pustí se do práce. Z propagační kampaně se však stane aktivistický boj a z přátelství vyřizování účtů.
Zelenka považuje za potřebné mluvit o morálních imperativech, avšak zábavně a tak, aby člověk nepoučoval. Při hledání dělicí čáry mezi chováním nemorálním a morálním ví, že přijímání úplatků leží za ní a třeba investování na burze je trošku v rozporu s dobrými mravy, i když pod to se podle něj už nepodepíšou všichni. Za hrdinu hry dosadil člověka, který nikdy reklamu nedělal. Jednou si však řekne, že to zkusí "pro dobrou věc", protože potřebuje peníze na léčbu příbuzného. Zjistí pak, že reklamní svět je plný různých spletitých vztahů a zákonitostí.
"Jakmile začnete poměřovat své jednání tím, co je morální nebo nemorální, přijdete zákonitě o přátele. Může se stát, že se rozejdete s kamarádem, se ženou. Jakmile budete důsledný, tak tyto vazby najednou začnou praskat," řekl o tom.
Podle šéfa činohry české první scény Michala Dočekala patří Zelenkův text k menšině her, které se věnují společenským problémům. "Ty ovšem traktuje nápaditě, s vtipem a s něčím, co je snad nejvzácnější: s morálním stanoviskem. Něco tak staromódního může dnes působit až revolučně," uvedl.
Petr Zelenka vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. V letech 1990-1991 působil jako dramaturg na Barrandově, později psal pro Českou televizi. V roce 1993 debutoval jako režisér televizním filmem Visací zámek. Na poli hraného filmu debutoval tragikomedií Knoflíkáři (1997), odměněnou čtyřmi Českými lvy a cenou v Rotterdamu. Pro režiséra Davida Ondříčka napsal scénář ke komedii Samotáři (2000) o osudech osamělých třicátníků. V roce 2001 napsal pro Dejvické divadlo Příběhy obyčejného šílenství, za které získal Cenu Alfréda Radoka. Divadelní verzi pak převedl do filmu. V roce 2007 režíroval v Krakově svou další hru Očištění, která pak byla uvedena i v Česku. Posledním jeho velkým projektem bylo drama Karamazovi z roku 2008.
