Zemřel nestor divadelní fotografie a grafik Jaroslav Krejčí
PRAHA 10. února (ČTK) - Ve věku 76 let zemřel 5. února v Praze nestor divadelní fotografie a grafik Jaroslav Krejčí (na fotografii Viktora Kronbauera).
ČTK to oznámil Divadelní ústav, který před časem vydal publikaci nazvanou Divadelní jarmara Alfréda Radoka a Jana Grossmana. Stala se jednou z nejkrásnějších českých knih roku 2003. Poslední rozloučení se uskuteční ve čtvrtek 16. února od 13:00 v malé obřadní síni strašnického krematoria v Praze.
Znojemský rodák, grafik, fotograf a pedagog Jaroslav Krejčí se narodil v roce 1929. Právě v žánru divadelní fotografie získal řadu cen. Od roku 1977 například čtyři zlaté medaile na trienále divadelní fotografie v Novém Sadě. "Nejsem fotograf a nejsem významný umělec, spíše už starší člověk, co měl rád študenty, kteří za ním chodili do ateliéru na FAMU," bránil se oslavným slovům. Právě na katedře fotografie Filmové a televizní fakulty v Praze působil v letech 1975 až 1995 jako externista. "Jsem grafik, který nemohl nefotografovat," říkal.
Životní i umělecký záběr Jaroslava Krejčího byl však mnohem širší. Absolvent výtvarné výchovy a deskriptivy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy učil krátce v Opavě a v Horním Benešově, v 50. letech byl grafikem v Hutním projektu v Praze. Výtvarníkem z povolání byl od roku 1962. Tvořil plakáty a programy pro Národní divadlo, spolupracoval s nakladatelstvími na ilustracích a designu knih a získal i v této oblasti řadu cen.
Ve spolupráci s Českou televizí fotografoval pro filmy o Reynkovi, Macháčkovi a dalších osobnostech. S Janem Špátou pracoval na dokumentu Variace na Mahlerovo téma. Od roku 1993 spolupracoval s centrem Egona Schieleho v Českém Krumlově.
Na jevišti Krejčí fotografoval od roku 1965. Z Divadla Na zábradlí, kam ho náhodou přivedl mim Ladislav Fialka, se přesunul na dalších 15 scén a fotografoval inscenace Radokovy, Grossmanovy, Macháčkovy, Schormovy, Kačerovy, Dudkovy, Krejčovy, Krejčíkovy, Rajmontovy a dalších režisérů. Známé jsou snímky, jimiž dokumentoval pohřeb básníka Jaroslava Seiferta, a pak i záběry z šestačtyřiceti dnů revoluce v listopadu 1989. Výběr z více než 4000 fotografií viděli návštěvníci výstav v 52 zemích.
Povodně zničily v roce 2002 Krejčího celoživotní archiv na pražské Kampě. Poslední jeho výstavu hostila Galerie Jána Šmoka při ateliérech jihlavské grafické školy, jejíž vernisáže se letos v lednu osobně zúčastnil. Zemřel v den, kdy skončila.
Jiří Borovička hš
