Zemřel režisér Karel Brynda
Karel Brynda
(4. 11. 1935 - 26. 5. 2025)
Se zármutkem v srdci oznamujeme, že v pondělí 26. května nás opustil kolega a přítel, dlouholetý režisér Horáckého divadla Karel Brynda, letos 4. listopadu bychom s ním oslavili jeho devadesátiny.
Do Horáckého divadla nastoupil v roce 1968. To už tu byla v hereckém angažmá jeho životní láska a budoucí manželka Eva Kaplerová, se kterou se seznámil v roce 1961 ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde původně působil jako herecký elév. „Brzy jsem pochopil, že jako herec či asistent režie bych musel fungovat celý život vedle někoho, s kým si třeba nerozumím, tak jsem se ve svých bezmála třiceti letech rozhodl jít na režii,“ řekl v rozhovoru do programu k inscenaci komedie Popel a pálenka, která byla jeho poslední režií na prknech Horáckého divadla.
„Když jsem jako čerstvá absolventka oboru dramaturgie na JAMU nastoupila do HDJ a na první čtené zkoušce Londýnské zlodějky francouzského autora George Neveuxe mě pan Brynda tak shovívavě vzal kolem ramen a svým hlubokým hlasem řekl ‚no ona je to hrozná slátanina – ale my už z toho něco uděláme‘, říkala jsem si, že to snad nemyslí vážně – že chce zkoušet hru, o které si myslí, že je to ‚sr…a ?!‘ Prosím?! Ještě nějakou dobu mi trvalo, než jsem pochopila jeho styl humoru, jeho ironii, sarkasmus a celkový životní nadhled. Hlavně se z toho (divadla) nehroutit a nebrat se příliš vážně! Takže Karel Brynda = noblesa, ironie a humor," - s osobní vzpomínkou se svěřila dramaturgyně Barbora Jandová.
Karel Brynda působil jako kmenový režisér Horáckého divadla v letech 1968 až 1981, pak přijal nabídku na místo uměleckého šéfa činohry v tehdejším Státním divadle Ostrava. A v roce 1991 se vrátil opět zpátky do Jihlavy. Mj. byl i u otevření nové budovy Horáckého divadla v roce 1995 – pro tuto příležitost napsal dramatik Josef Bouček historickou hru Smrt v císařském domě, kde do hlavní role císaře Zikmunda obsadil režisér Brynda svého přítele a spolužáka Bořivoje Navrátila, který v jihlavském divadle kdysi začínal. Jejich spolupráce pokračovala i v dalších inscenacích – např. Kočka na rozpálené plechové střeše či Pravda barona Prášila. Režijní činnost Karla Bryndy v Horáckém divadle, která pokračovala i po jeho odchodu na odpočinek a skončila zmíněnou režií Popela a pálenky v roce 2018, by vydala na samostatnou obsáhlou poublikaci.
Odkaz divadelních režisérů nebývá tesán do kamene, nezůstane na plátně ani na papíře. Jejich odkaz se propisuje do srdcí diváků i kolegů. Takto popsala setkání s Karlem Bryndou před pěti lety dramaturgyně Národního divadla Ilona Smejkalová :
„Byl podzim 1994 a já s čerstvou bakalářskou zkouškou nastoupila do svého prvního angažmá v Jihlavě. Do divadla, které jsem de facto navštěvovala už od svých šesti let – pocházím totiž z nedaleké vesnice. Hned první inscenací, na níž jsem měla spolupracovat, byla francouzská hra Květ kaktusu, herecky i divácky vděčná komedie. A právě při ní jsem poznala Karla Bryndu i jeho ženu Evu Kaplerovou a zrodilo se velmi silné přátelství, které přetrvalo bohudíky dodnes. Vlastně je to skoro zvláštní, po třech sezónách v Horáckém divadle jsem prošla mnohá angažmá, leckde jsem i hostovala, ale zkoušení a zážitky s Karlem Bryndou si pamatuji tak, jako by se staly teprve včera.
Divadlo k sobě nenapravitelně přitahuje i hodně přecitlivělých, mnohdy až afektovaných lidí. Jestli mám něco na Karlu Bryndovi obzvlášť ráda, je fakt, že on sám se naopak vždy vyhýbá teatrálním pózám, nepoužívá infantilní zdrobněliny a zprofanované výrazy typu „kumštýř“ či „srdíčko“. Bere režii vážně, ale její poslání nepřeceňuje a úctu k tradici a smyslu divadla projevuje hlavně prací. Na divadle ani v životě nesnáší patetické scény, a pokud je něčeho takového účasten, vždy se pokouší situaci shodit. Jeho lehce cynický smysl pro humor a ironii miluji, i když byl občas až na hraně.“
Karel Brynda je navždy součástí Horáckého divadla, čest jeho památce.
Převzato z: https://www.hdj.cz/
Karel Brynda ve Virtuální studovně Institutu umění - Divadelního ústavu (IDU)
V rámci projektu Orální historie českého divadla si můžete ve studovnách IDU poslechnout rozhovor s Karlem Bryndou. Protokol z rozhovoru naleznete ZDE.
Medailon Karla Bryndy ve Virtuální studovně IDU
