Zemřela brněnská herečka Irena Konvalinová
Městské divadlo Brno s hlubokým zármutkem oznamuje, že dne 20. listopadu 2015 zemřela ve věku nedožitých 60 let IRENA KONVALINOVÁ.
Profesní život zasvětila třem divadlům, ten osobní svým třem dětem. Tolerantní k jinakosti, stále se učíc něčemu novému, trpělivě pronikajíc do jednání a myšlení svých rolí, bojovnice, která nikdy nic nevzdala a vždy bojovala až do konce… Herečka Irena Konvalinová nás opustila po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 60 let v pátek 20. listopadu 2015.
Její dětství je neodmyslitelně spojeno se severní Moravou, narodila se v předvečer Vánoc 23. prosince 1955 do malé vsi Gručovice u Oderských vrchů do kantorské rodiny, což předurčilo její studium na Střední pedagogické škole v Krnově. Namísto dráhy učitelky v mateřské školce si však po maturitě vybrala dráhu hereckou, v letech 1974 – 1978 vystudovala obor činoherního herectví na Janáčkově akademii múzických umění, kde kromě jiných potkala také svého prvního manžela, Zdeňka Černína. Spolu s ním a ostatními spolužáky odešla v roce 1978 z Brna do Severomoravského divadla v Šumperku, kde strávila dvě sezóny. Její herecký růst během těchto let dokládají například role Julinky ve Schmidově komedii Třináct vůní či role Jany v Anouilhově hře Skřivánek (1979). Již zde se začal formovat osobitý profil disciplinované herečky, udržující si potřebný smysl pro odstup od role, ovšem s patřičným zaujetím, přesností a kázní. Zájem o Irenu Konvalinovou projevilo hned několik českých divadel, ze Šumperka však nakonec odešla zpět do Brna, kde od sezóny 1980/81 získala stálé angažmá v Mahenově divadle, v němž s krátkými přestávkami strávila bezmála dvě desítky sezón. Během těchto let ztvárnila nespočet komediálně laděných i tragicky předznamenaných postav jako Veronika v Mášově Ani slovo o lásce, Ruměna v Klicperově Hadriánovi z Římsů, kouzelnice Anna z dramatizace Vančurova Rozmarného léta, Míta v Pirandellově Sicilské komedii, Mafanwy Priceová v Pecháčkově inscenaci Bondova Moře, Hana v Sidonově dramatickém podobenství Shapira, vzdušný duch Ariel v Polákově nastudování Shakespearovy Bouře. Pracovala zde pod režijním vedením například Zdeňka Kaloče, Pavla Hradila či Aloise Hajdy.
K 1. lednu 2000 se stala nedílnou součástí a pevnou oporou hereckého souboru Městského divadla Brno, kde nadále okouzlovala diváky i kolegy svou prostou opravdovostí, zachovávající autentičnost projevu, a to například v inscenacích Naši furianti (Šumbalka), Parazit (Madame Narbonnová), Sluha dvou pánů (Smeraldina), Kamenný host aneb Prostopášník (Donna Isabella), Amfitryon (Charis), Racek (Irina Arkadinová), Tři mušketýři (Prokurátorka), Faidra (Chůva Faidřina), Cid (Leonora), Elfička (Všemocný pan Krott), Škola základ života (dějepisářka Suchánková). Rozhodně nelze zapomenout na její vrchní sestru Ratchedovou v Přeletu nad kukaččím hnízdem, královnu Alžbětu v Marii Stuartovně, Marii Fjodorovnu ve Smrti Pavla I. či Dafné v Dokonalé svatbě. Poslední inscenací, v níž stanula na divadelním jevišti, byla komedie Dvojitá rezervace, ve které nastudovala roli puritánské spisovatelky Smythové. Během svého dlouholetého angažmá v MdB se znovu vdala, za divadelníka a politika Martina Porubjaka (+ 27. 3. 2015).
Za své dlouholeté divadelní kariéry si Irena Konvalinová zkusila také práci v rozhlase či televizi, objevila se například v seriálu Útěk do Budína či ve filmech Alma nebo Definice lásky.
Vzdejme úctu oddané matce, charakterní herečce, usměvavé a energické ženě, nezlomné bojovnici, která zdolala mnohá životní úskalí a nesklonila hlavu ani ve svém posledním boji se zákeřnou nemocí.
Poslední rozloučení se uskuteční v sobotu 28. listopadu 2015 v 9.00 hodin na Činoherní scéně Městského divadla Brno a následně v 11.00 hodin v kostele sv. Vavřince, Kristenova 25, Brno - Komín.
