Zemřela herečka Věra Křesadlová
Věra Křesadlová
(28. února 1944 Praha - 5. listopadu 2025)
Výtvarnice, herečka a zpěvačka Věra Křesadlová se nejvíc uplatnila v divadle Semafor, kde zažila slavnou éru této scény v 60. až 80. letech minulého století. V 60. letech úspěšně dobyla i stříbrné plátno, její atraktivní vzhled, přirozenost a smysl pro humor dobře ladily s poetikou slavných filmů československé nové vlny. Zahrála si třeba ve snímcích Zločin v dívčí škole, Intimní osvětlení, Nejkrásnější věk, Žert nebo Skřivánci na niti. Křesadlová, která zemřela ve středu 5. listopadu ve věku 81 let, byla druhou manželkou režiséra Miloše Formana a matkou divadelníků Petra a Matěje Formanových.
Pražská rodačka, která přišla na svět 28. února 1944, vyrůstala na Starém Městě a zpěvu a výtvarnému umění se věnovala od mládí, zpívala v Kühnově sboru. Při studiu na pražské střední uměleckoprůmyslové škole vystupovala s amatérskou bigbítovou kapelou Crystal a příležitostně statovala ve filmu. Na jednom z koncertů zaujala mladého filmaře Formana natolik, že ji chtěl obsadit do svého debutu Konkurs (1963). „Forman kamarádil se Šlitrem a Suchým a chtěl točit film o holce, která dělá konkurz do Semaforu. Hrála jsem tehdy s kapelou na přehlídce skupin v Lucerně a tam si mě vyhlídnul. Přemlouval mě, abych přišla na natáčení," popsala osudové setkání v jednom rozhovoru.
Roli Křesadlová získala a na rozdíl od mnoha dalších adeptek ve fiktivním konkurzu skutečně uspěla. Díky angažmá v populárním divadle Semafor se stala jednou z oblíbených českých hereček 60. let. Miloše Formana okouzlila natolik, že se s ní v roce 1964 oženil - jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 další hvězda československého filmu Jana Brejchová - a v témže roce se jim narodila dvojčata.
Křesadlové tvář se objevila ve mnoha výrazných snímcích čs. nové vlny. Ztvárnila studentku Vladimíru Celbovou ve Zločinu v dívčí škole Jiřího Menzela (1965), Štěpu v lyrické tragikomedii Ivana Passera Intimní osvětlení (1965), studentku sochařství Zuzanu v Papouškově Nejkrásnějším věku (1968) či milenku stranického funkcionáře Věru Brožovu v Jirešově adaptaci románu Milana Kundery Žert ze stejného roku. V Menzelových Skřiváncích na niti (1969) byla zase vězeňkyní - kopečkářkou (což byly ženy, které se pokusily o útěk za hranice).
V 70. a 80. letech se Křesadlová ve filmu objevovala sporadicky, nadále však zůstala věrná Semaforu, v jehož souboru působila do počátku 90. let. Umělkyně, která se podle vlastních slov za herečku a zpěvačku v pravém slova smyslu nikdy nepokládala, se objevovala na filmovém plátně v malých rolích i poté, co se uzavřela její nejslavnější herecká éra. Byly to například tituly Homolka a tobolka, Nevěsta, Akumulátor 1, Nejasná zpráva o konci světa, Doblba! nebo Medvídek. Naposledy Křesadlová ztvárnila maminku hotelové manažerky Marie v podání Aňi Geislerové v romantické komedii Pohádky pro Emu z roku 2016, která byla druhým celovečerním snímkem režiséra Rudolfa Havlíka.
Po odchodu z divadla Semafor působila Křesadlová na Pražském hradě jako správcová rezidence prezidenta Václava Havla. Také vrátila ke své původní profesi výtvarnice a věnovala se ruční výrobě vitrážových lamp ve stylu Tiffany. Tvořila je na chalupě u Sázavy, kde měla ateliér s výhledem na řeku. Sama se cítila být více výtvarnicí než herečkou. „Odmalička jsem ráda kreslila, a tak jsem šla studovat střední uměleckoprůmyslovou školu, obor aranžérství, výstavnictví. Pak mě sice osud zavál k jiné profesi, ale výtvarno mi zůstalo dodnes nejbližší," řekla v jednom rozhovoru.
Křesadlová byla matkou tří synů: s bývalým manželem Formanem, se kterým se rozvedla až v roce 1999, byť dlouho žili odděleně, měla dvojčata Petra a Matěje. V dlouholetém vztahu s režisérem Semaforu Janem Kratochvílem, se kterým žila po Formanově odchodu do USA, se jí v roce 1977 narodil syn Radim.
Věra Křesadlová ve Virtuální studovně Divadelního ústavu
Medailon Věry Křesadlové v rámci projektu Orální historie českého divadla. Rozhovor si můžete poslechnout ve studovnách Národního institutu pro kulturu. Protokol z rozhovoru naleznete ZDE.
