Zemřela Marie Durnová
Marie Durnová
(24. 7. 1943, Brno – 15. 5. 2022, Praha)
V neděli 15. května 2022 nad ránem zemřela Marie Durnová, velká herečka velikého srdce. Babička v Jiráskově Lucerně, Babi Emílie ve Stoppardově Leopoldstadtu, Magdalena v Topolově Stěhování duší…
S divadlem se snad už narodila. Začala hrát už jako dítě v rodném Brně v dramatické kroužku s později evropsky proslulým mimem Ctiborem Turbou. Za divadlem se pak vydala do Prahy, kde nastoupila jako elévka v Divadle Jiřího Wolkera. Zde vedle prvních hereckých zkušeností na profesionálním jevišti zažila i práci v zákulisí jako příležitostná rekvizitářka, osvětlovačka a garderobiérka.
Dalším důležitým angažmá bylo liberecké Divadlo F. X. Šaldy, během něhož mj. zaskakovala v legendární inscenaci Otomara Krejči Tři sestry v roli Iriny v pražském Divadle za branou. V té době se také poznala nebo spolupracovala s mnoha umělci, kteří utvářeli slavnou divadelní éru 60. let: s Janem Kačerem, Lubošem Hrůzou, Petrem Skoumalem, Helenou Glancovou, Jaroslavem Vostrým, Jiřinou Třebickou, Evaldem Schormem, Otomarem Krejčou a mnoha dalšími.
Začátkem 70. let na téměř dvě dekády spojila svůj život nejprve s libereckou, následně pak s pražskou Ypsilonkou. Z této éry byly podstané inscenace Kovář Stelzig v režii Jan Schmida, Mam’zelle Nitouche v režii Jana Kačera a Třináct vůní v režii Evalda Schorma. Spolupodílela se také na společném projektu Studia Ypsilon, Divadla na okraji, Hadivadla a Divadla na provázku Cesty, který se v polovině 80. let odehrál mj. v brněnském Domě umění.
Ze Studia Ypsilon přešla počátkem 90. let do ústeckého Činoherního studia. S hereckým partnerem Milošem Kopečným zde vytvořila ústřední dvojici v Dürrenmattově Franku V. v režii Milana Schejbala, který ji později angažoval do Divadla ABC. Po boku Vladimíra Dlouhého a v režii Viktora Polesného pak hrála Lady Macbeth v Shakespearově Macbethovi. Z Ústí nad Labem vedla její cesta zpět do Prahy, právě do Divadla ABC.
K divadlu se vydala beze školy, ale i přes velmi úspěšnou kariéru to stále pociťovala jako handicap. I proto se během angažmá v Divadle ABC rozhodla vystudovat obor autorského herectví na pražské Divadelní fakultě AMU u profesora Ivana Vyskočila.
V roce 2006 se vrátila do svého rodiště jako členka Činohry Národního divadla Brno. Její první rolí zde byla Matka Kuráž ve stejnojmenné Brechtově hře v režii Jana Kačera. Od té doby na jevišti Mahenova divadla a divadla Reduta vytvořila téměř padesát rolí: mj. Claire Zachanassianovou v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy, Paní Kvikovou v Shakespearových Veselých paničkách windsorských, Kotlibovku v Preissové Gazdině robě, Lucku Vojničovou v Želarech Květy Legátové, Kočičí ženu v inscenaci hry Mariny Carr U Kočičí bažiny, Babičku v Jiráskově Lucerně, a především Magdalenu v monodramatu Josefa Topola Stěhování duší…
Ještě v lednu tohoto roku Stěhování duší hrála pro pražské publikum v Knihovně Václava Havla, kam ji pozval dramatikův syn Jáchym Topol. Tato role a tato pražská repríza patřila k tomu nejlepšímu, co Marie na jevišti kdy vytvořila. Možná právě proto, že už tehdy o stěhování duší věděla o něco víc, než bychom si přáli…
Za celý život odehrála přes 170 divadelních rolí, bezpočet rozhlasových, filmových a televizních. Do každé nové práce se vrhala s odvahou a pečlivostí, s každou svou rolí se trápila a radovala zároveň, s každou svou rolí rostla. Byla to herečka velké citlivosti, nádherného hlasu a velkého srdce. Bude nám tu hodně chybět, ale její „duše“, jak říkala svým postavám, s námi zůstanou navždycky.
Zemřela ve spánku nad ránem 15. května 2022 po těžké nemoci v kruhu své rodiny. Poslední rozloučení proběhne v pondělí 23. května 2022 v Praze. Místo bude upřesněno. Ve foyer Mahenova divadla je umístěna kondolenční kniha.
