Zemřela Eva Horáková, dlouholetá sólistka Laterny magiky a vedoucí baletního souboru Opery ND

Zcela náhle a nečekaně nás 3. srpna opustila vynikající tanečnice, dlouholetá sólistka i někdejší vedoucí souboru Laterny magiky a posléze baletu Opery ND, Eva Horáková. Svou taneční kariéru zahájila ve Slovenském národním divadle, ale pak ji téměř celou věnovala Laterně magice, kam nastoupila v roce 1992 na pozvání choreografa Libora Vaculíka do inscenace Hra o Kouzelné flétně. Excelovala pak v mnoha sólových rolích, v roce 2002 byla nominována na Cenu Thálie a v roce 2005 získala cenu Philip Morris Ballet Flower Award pro nejlepšího baletního umělce v České republice.

Eva Horáková (* 9. 7. 1970), talentovaná, tvárná tanečnice s výrazným a citlivým projevem v klasickém i současném repertoáru se narodila v Bratislavě, kde v roce 1988 absolvovala Taneční Konzervatoř Evy Jaczové. Po čtyři roky byla členkou SND a od roku 1992 přešla do pražské Laterny magiky. Jako sólistka tančila Paminu ve Hře o Kouzelné flétně (1992), Ariadnu v Minotaurovi (1993), roli Penelopé a Nausikaé ve slavném Odysseovi (1993), Angeliku v Casanovovi J. Jakubiska (1995). Za rok 2002 byla spolu se svým tanečním partnerem Pavlem Knollem nominována na Cenu Thálie za výkon v komponovaném programu Graffiti, za choreografii Petra Zusky Les Bras de Mer. Tančila sólové party v Hádankách (1996) a Zrcadlovou ženu v Pasti (1999), Smrt a Duši v inscenaci Jean-Pierra Aviotta Rendez-vous (2006). V letech 2005–2009 zastávala funkci vedoucí souboru Laterny magiky. I po připojení Laterny magiky k Národnímu divadlu tančila stále dál, například v Legendách magické Prahy Jiřího Srnce.

„Pro mě osobně byla vždy inspirativní osobností, nenahraditelným jevištním partnerem a naprosto spolehlivým profesním bodem. Zanechala hlubokou stopu, kterou si budeme uchovávat,“ vzpomíná na svou dlouholetou kolegyni a taneční partnerku vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle.

Kromě Laterny magiky hostovala v Pražském komorním baletu, kde tančila v choreografiích Svatby (chor. P. Šmok) a Slovanské dvojzpěvy (chor. L. Vaculík), a Divadle F. X. Šaldy v Liberci (Carmen, Peer Gynt). Spolupracovala také se souborem La Compagnie Commun Instant francouzského choreografa Jean-Pierra Aviotta, již předtím v Praze byla za jeho několikaletého působení v Laterně magice jeho repetitorkou a asistentkou. Choreograf Petr Zuska pro ni a Pavla Knolleho vytvořil mimo repertoár kamenných divadel úspěšný duet Lyrická (2008). V roce 2012 se navíc stala vedoucí baletního souboru Opery Národního divadla a dál tančila menší role v choreografiích v operách, tanečního světa se tak nikdy nemusela vzdát, ani když se jí ve čtyřiceti letech narodil syn, ani později.

V létě oslavila Eva Horáková životní jubileum a při té příležitosti v rozhovoru pro Taneční aktuality řekla: „Pokud vůbec bilancuji, tak si prostě říkám, že jsem si to užila a ničeho nelituju. Měla jsem štěstí na choreografy i taneční partnery a jsem vděčná, že u tance, který miluji odmalička, stále jsem. To, že můžu předávat zkušenosti souboru, být i na jevišti a potkávat se s lidmi, mě velmi naplňuje.“

Národní divadlo vyjadřuje rodině a pozůstalým hlubokou soustrast.