Zlínský soubor vyprodal Švandovo divadlo
Festivalu České divadlo 2003-2004 se v neděli 25. ledna účastnilo Městské divadlo Zlín s inscenací Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou autora Samuela Königgrätze (René Levínského). „Divadlo bylo úplně vyprodané, pořadatelé přidávali přístavky a místní herci, kteří se přišli na vystoupení svých kolegů ze Zlína podívat, si nosili do sálu židle,“ popsal atmosféru ve Švandově divadle v Praze, kde se představení v rámci festivalu konalo, umělecko-technický šéf Městského divadla Zlín Milan Houžva. Autor hry - René Levínský - který svou účast potvrdil mimo jiné i v on-line rozhovoru s Radoslavem Šopíkem, přijel i s hosty z Německa, kde žije a pracuje (přednáší na univerzitě ve Freiburgu), byl velice spokojený. Protože hned po představení odjížděl zpět do Německa, slíbil, že své vyjádření ještě pošle do zlínského divadla. Projevil také zájem o pohostinské vystoupení tohoto titulu v Hradci Králové. Spokojenost projevili i diváci. Sál, který čítá víc než tři stovky míst, byl naplněn asi třemi sty padesáti diváky (i s přístavky), kteří odměnili zlínské herce spontánním potleskem. Vyvolali je dokonce šestkrát zpět na „děkovačku.“ „Hned na začátku, kdy se herci pohybují v rytmu jedoucího vlaku, bylo jasné, že jeviště i hlediště je naladěno na stejnou notu. Reagovali okamžitě“ dokreslil situaci Milan Houžva. Po představení byla zlínská „delegace“ – herci, pracovníci divadla, jeho ředitel Antonín Sobek, primátor Zlína Tomáš Úlehla a další, pozváni organizátory festivalu na „číši vína“ do foyer, kde pohovořili s dalšími lidmi z branže. Hostování na festivale České divadlo 2003 – 2004 zhodnotil ředitel divadla Antonín Sobek slovy: „Při představení našeho uměleckého souboru i po jeho vystoupení panovala ve Švandově divadle úžasná a neopakovatelná atmosféra. Ovace a chvála od takových osobností, jako je Jan Kačer, Ivo Krobot, Tomáš Töpfer, Antonín Moskalyk a další, těší a dokládá, že zlínské divadlo neztratilo nic ze svého lesku a že za tím stojí řehole a poctivá práce. Co víc může těšit primátora města Zlína Tomáše Úlehlu, který toho byl svědkem, co víc může těšit samotný umělecký soubor a ostatní, kdo přispěli k tomuto zaslouženému úspěchu? Co víc může těšit ředitele divadla? Jen to, když náš divák ten hrdý pocit sounáležitosti projeví svou návštěvností domovské scény“.
