27.07.2017 10:46

Umělecké profesní organizace kladou otázky kandidujícím stranám

Dlouhodobě neřešené problémy v oblasti kultury, a zejména neuspokojivá situace na poli živého umění, přispěla k zformování Platformy uměleckých profesních organizací. Jejími členy jsou Asociace nezávislých divadel ČR, Herecká asociace, Vize tance a Taneční sdružení ČR. S Platformou spolupracuje také Asociace profesionálních divadel a České středisko Mezinárodního divadelního ústavu, nevládní organizace při UNESCO.

Aktivní zájem Platformy o celkovou proměnu společenského vnímání živého umění a posílení společenského významu kultury vedl její zástupce k formulaci deseti otázek, které předali kandidujícím politickým stranám. Otázky se týkají financování, legislativy, meziresortní spolupráce, Státního fondu kultury, dotazují se i na vize a celkový přístup strany k oblasti kultury, včetně kandidáta na post ministra. „Kultura, a to zejména současné umění, přispívají ke vzdělání, posilování demokratických a etických hodnot, a  ovlivňují celkovou kvalitu života společnosti. Dnes na kultuře hodně záleží, a její ekonomický přínos vůbec není zanedbatelný. Chceme zkrátka, aby kulturu a umění brali politici vážně, aby její agenda nebyla nezávazná, aby se jí věnovala pozornost stejně jako jiným resortům,“ říká jeden z představitelů Platformy Štěpán Kubišta.

Politické strany přistoupily k odpovědím na otázky seriózně a pokusily se představit svůj pohled na palčivé problémy resortu a způsob jejich řešení. Většinu odpovědí vypracovali přímo předsedové stran, nebo potenciální kandidáti na ministra kultury či straničtí experti pro oblast kultury. V základním pohledu na problémy resortu se jednotlivé strany víceméně shodují, což svědčí o tom, že problémy jsou zjevné a je zapotřebí je řešit. Všechny oslovené strany deklarují, že kulturu považují za důležitou součást života společnosti a rezort kultury za podstatný, nikdo nepřichází se záměrem zrušení ministerstva. Všechny strany podporují mezirezortní spolupráci, zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dále s Ministerstvem pro místní rozvoj. Několikrát je zmíněna i možnost předání agendy MMR pod Ministerstvo kultury, konkrétně agendy cestovního ruchu (ANO, KDU-ČSL, SPD). Shoda panuje rovněž v názoru na objem financí pro resort kultury, dosažení magického 1% ze státního rozpočtu na kulturu nikdo nezpochybňuje. Na přímý dotaz, zda mají být do 1% započítány náklady na vyrovnání s církvemi, většina stran, s výjimkou KDU-ČSL, považuje za nutné financování církví oddělit a výrazněji investovat do kultury jako takové. Nejradikálnější je v tomto smyslu KSČM, která církevní restituce označuje za „dar, který by se měl minimálně zdanit, pokud ne zrušit”. Některé ze stran přicházejí s konkrétními návrhy, jak zajistit další zdroje financí pro oblast kultury, například formou daňových asignací či úlev (KSČM, Piráti, SZ). Některé strany zdůrazňují ekonomický přínos kultury a jeho podíl na HDP. „Přínos kultury dosahuje zhruba 2,4% HDP. Kulturu musíme konečně začít vnímat specificky a její rozpočet nemůže být na posledním místě.”, je přímo uvedeno v odpovědích za ANO, které v současné době spravuje resort financí. SPD přichází s odvážnou myšlenkou, aby se do kultury vracely procenta z tržeb dotací investičních záměrů. Objevují se zmínky o ekonomickém přínosu cestovního ruchu, který úzce souvisí s atraktivními památkami.  Většina stran registruje nepoměr mezi objemem financí vynakládaných na péči o památky a na současné umění. ČSSD přímo uvádí, že bude při sestavování rozpočtu ministerstva „priorizovat živé umění”. Rovněž v otázce řešení problému Státního fondu pro kulturu se strany napříč politickým spektrem shodují na nutnosti oddlužení fondu a přijetí zákona o něm. Jak tohoto cíle dosáhnout, žádná ze stran konkrétně neuvádí.  KDU-ČSL zvažuje možnost „v budoucnu převést pod tento fond veškerá grantová řízení v oblasti státní podpory kultury, aby se ministerstvo mohlo více soustředit na metodickou a strategickou činnost.” Takový model v současné době funguje na Slovensku, tuto inspiraci zmiňují i SZ a Piráti. Strany rovněž deklarují podporu rozvoje infrastruktury, souhlasně zmiňují nutnost většího zapojení obcí a krajů. Legislativní mezery vidí strany zejména v nutnosti řešit právní formu příspěvkových organizací v kultuře (ANO, ČSSD, Piráti, SZ, TOP09, STAN). Některé strany vyslovují potřebu zákona o kultuře či zákona o podpoře kultury (ČSSD, KSČM). Naopak ODS, Piráti a KDU-ČSL se domnívají, že legislativu je třeba zjednodušovat, a slovy ODS „počet zákonů spíše snižovat”. Co se týče stávající Státní kulturní politiky existují mezi stranami rozpory. SZ považuje dokument za „neuspokojivý, jednostranně ideologicky zatížený agendou a cíli pravicové vlády”, ČSSD je připravena „pracovat na nové kulturní politice státu”, SPD konstatuje, že „pod zmíněná hesla se vejde cokoliv”, Piráti upozorňují na „problém vymahatelnosti strategií a jejich závaznosti na všech úrovních”, v čemž se shodují s ANO, KSČM, ODS i TOP09. Spokojenost s plněním kulturní politiky vyslovují pouze KDU-ČSL a STAN.  KDU-ČSL a STAN rovněž obhajují práci současného ministerstva pod vedením Daniela Hermana, který zůstává jejich kandidátem i do budoucna. Ostatní strany kritizují ministerstvo zejména v oblasti neplnění legislativního plánu, strategie a koncepce (TOP09), v oblasti péče o památky včetně nehmotných (SPD), poukazují na celkovou nefunkčnost a neefektivitu (SZ),  kritizují „skryté granty” (Piráti).



Odpovědi na předvolební otázky z kulturní politiky Platforma uměleckých profesních organizací
Autor článku: Šárka Pavelková

Umělecké profesní organizace kladou otázky kandidujícím stranám

Zprávy

18.10.2017

Ve věku 92 let zemřela dnes herečka Viola Zinková

Ve věku 92 let zemřela dnes ráno herečka Viola Zinková, bývalá manželka divadelního režiséra Jana Grossmana (1925-1993). ČTK to oznámil její přítel Jan Šmíd. Zesnulá působila v někdejším Divadle E. F. Buriana a často spolupracovala s rozhlasem.

18.10.2017

Pražské Quadriennale 2019 se po 12 letech vrátí na Výstaviště

Čtrnáctý ročník Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru se odehraje od 6. do 16. června 2019 v areálu pražského Výstaviště, kam se vrátí po 12 letech. Již první ročník PQ v roce 1967 proběhl na tomto místě v dnes již neexistujícím Bruselském pavilonu. PQ, které dlouhodobě mapuje a představuje nejnovější trendy scénografie i architektonické práce s divadelním prostorem, nabídne v roce 2019 tři soutěžní kategorie: Výstavu zemí a regionů, Výstavu divadelní architektury a prostoru a Studentskou výstavu.

17.10.2017

Divadlo Na Jezerce pokřtilo knihu a oslavilo tak 15. divadelní narozeniny

Patnáctiletá historie Divadelní společnosti Jana Hrušínského se vešla na 240 stran reprezentativní publikace, kterou pro své diváky připravili Jan Hrušínský a grafička Barbora Hrušínská jako narozeninový dárek. Slavnostní křest se uskutečnil v Divadle Na Jezerce v úterý 17. října. Výpravnou divadelní knihu pokřtili stálí spolupracovníci a podporovatelé Jezerky, profesor Martin Hilský, herec Jaroslav Dušek a režisér Jan Hřebejk.