Bård Breien navštíví Kurz negativního myšlení ve Švandově divadle
Prahu navštíví norský scénárista a režisér Bård Breien, který se proslavil hned svým prvním celovečerním debutem, dnes již kultovním filmem Kurz negativního myšlení. V rámci své návštěvy se chystá do Švandova divadla, zhlédnout stejnojmennou divadelní adaptaci, která v režii Daniela Hrbka potěšila diváky již více než čtyřicetkrát.
Bård Breien studoval dějiny literatury na univerzitě v Oslu a později film v dánské Kodani. Psal scénáře pro naučné a krátkometrážní filmy, mimo jiné Que sera, sera. Jeho první snímek Franks prolaps byl v roce 2003 nominován na norskou výroční cenu Amanda. Kurz negativního myšlení je Breienův celovečerní hraný debut, za který získal v roce 2007 cenu za režii na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek se stal diváckým hitem karlovarského festivalu. Je dalším z řady severských snímků, které v mnohém vycházejí z Trierova manifestu Dogma. Nesplňují už sice jeho formální pravidla, ale tematicky se soustředí na silné, často do čtyř stěn a krátkého časového úseku soustředěné příběhy se značnou emotivní silou.
Bård Breien se rozhodl osobně zjistit, jak Švandovo divadlo adaptovalo Kurz negativního myšlení do divadelní podoby a ve čtvrtek 15. prosince proto navštíví již čtyřicátou první reprízu divácky velmi úspěšné inscenace. A proč diváky příběh tak fascinuje? Spojuje v sobě prvky psychologického dramatu se sarkasticky černou komedií. Hlavní hrdina Geirr měl před dvěma lety autonehodu a je upoután na invalidní vozík. Jeho žena Ingvild ve snaze zachránit manželství pozve skupinu tělesně postižených, kterou vede až nechutně pozitivní
a vyrovnaná psycholožka Tori. Geirr, milovník válečných filmů a Johnnyho Cashe, se však rozhodne k tvrdému protiútoku. A tak během jediné noci dochází nejen k sebedestruktivním hrám včetně ruské rulety, pokusům o sebevraždu či ne zcela dobrovolným skokům z okna, ale především k poznávání sebe sama, skoncování s falešnou upřímností, soucitem a možná ke skutečnému „léčení“ duše. Sám Bård Breien Švandovu divadlu k prvotní myšlence na námět řekl: „Příběh není inspirovaný žádnou konkrétní osobou, ale kdysi jsem pracoval s alkoholiky, na detoxu. Potkal jsem tam spoustu zajímavých, negativních osobností. Ale víc je to o dvojlomnosti ve mně samém, to asi spousta lidí zná, ten boj mezi pozitivitou a nadějí
a potřebou destrukce. A taky to byla šance okomentovat trend v naší společnosti, kde se všichni soustředí na to být v jednom kuse pozitivní. Metoda, kterou používá filmová terapeutka, se aplikuje na studentech ve školách po celém Norsku. Je to skvělý nástroj, jak zmanipulovat všechny ty chudáky, aby se cítili fakt šťastní.“
Švandovo divadlo hru uvádí jako „černou komedii o tom, že někdy vyhrává ten, kdo je na tom nejhůř“. Její svéráznost podtrhuje hlavní postava, ztvárněná Michalem Dlouhým: „Pryč se soucitem, přetvářkou a falešným optimismem, žádné „keep smiling“. Do háje s pozitivní energií, profesionální charitou placenou státem a radostnou dírou do hlavy, která vydrží s bídou do příští skupinové seance. Pryč se všemi těmi, kdo si myslí, že život je fajn! Pryč s těmi, co chtějí řešit vaše problémy, pryč se ženskými, co milujou mrzáky. Ať žije Apocalypsa
a Johnny Cash!“
Inscenace Kurz negativního myšlení byla na smíchovské scéně poprvé uvedena 27. dubna 2010 ve světové premiéře. Ve čtvrtek 15. prosince se návštěvníci představení mohou po jednačtyřicáté přesvědčit, jak to vypadá, když „po dobrém nesvedete vůbec nic“.
