Bývalý ředitel zlínského divadla Miloš Slavík by oslavil osmdesátiny

Narodil se 9. prosince 1922. Vystudoval brněnskou konzervatoř.
Jeho herecký život začal v Beskydském divadle v Novém Jičíně, ale již po třech letech, na sklonku roku 1950, odešel zpět do Brna do zpěvohry Státního divadla v Brně (dnes Národní divadlo Brno). A tím začíná dvacet dlouhých a krásných let, která mu přinesla spoustu vytoužených rolí. Zpěvohru neobohatil jen svým hereckým projevem, ale osvědčil svůj talent i jako autor - libretista.

Od roku 1970 do roku 1986, kdy byl odvolán z funkce, působil jako ředitel v bývalém Divadle pracujících.
Vedle zastávání nejvyššího postu stihnul ještě režírovat. K jeho stěžejním inscenacím patřilo Dykovo Zmoudření Dona Quijota z roku 1984.
Zemřel necelý rok po svém odvolání 11. listopadu 1987.

"Nejhorší, co člověk může udělat, je kazit ostatním radost z práce", tímto svým výrokem se Miloš Slavík po dobu svého ředitelování snažil řídit. Dlouhá léta bydlel v upravené divadelní šatně a zřídkakdy opouštěl divadelní budovu. V ředitelně přijímal kdykoli kohokoli, kdo o to stál, od prostých venkovanů po vysokoškolské profesory.

Divadlo ve Slavíkovi ztratilo člověka ryzího charakteru, který svým mravním postojem, prozíravým vedením a vhodnou personální politikou dokázal v normalizačních časech udržet vývojovou kontinuitu divadla.

Na takové se nezapomíná!