Česká premiéra v divadle Tramtarie – Marius von Mayenburg: Pes, noc a nůž

Nejnovější text světoznámého německého dramatika je podivnou noční můrou plnou prázdných ulic, chladu, krve, dvojníků, zastavených hodin, dlouhých nožů a samozřejmě černého humoru.

Jde o temnou hru, kterou bychom snad mohli označit za existencionální horor, která nás přivádí na samou hranici lidství, po jejímž překročení se člověk stává pouhým zvířetem ovládaným sobeckými pudy. Vyvolává v nás otázky a asociace, které nejsou příjemné, ale jsou zásadní. A je potřeba před nimi nezavírat oči. Dnešní doba a společnost se nesou v duchu humánnosti, kultivovanosti. Avšak v každém člověku spí zvíře, bestie. Je jen otázka okolností, probudí-li se. Jak by se k sobě chovali civilizovaní občané v době války, hladomoru, či při jiné mezní katastrofě? Kolik lidských sviní, které dosud nosili masku dobrého člověka, by bylo odhaleno? Jak by se zachoval každý z nás v mezní situaci? Zbaběle, sobecky, či uvědomněle? Odpovědět si doopravdy můžeme jen těžko, ale Mayenburg nás alespoň na moment nutí se konfrontovt prostřednictvím M-a, hlavní postavy, s takovými situacemi a otázkami.

M. von Mayenburg, úryvky z korespondence s režisérem:

"...Lidé sice vytvořili velká díla v oblasti kultury, zplodili Shakespeara a Mozarta, ale pak zas válčí a vzájemně se vraždí. Jsou někde mezi Bohem a zvířetem. Hra je o tom, že vrstva, pod kterou schováváme naše zvíře, je hodně tenká. Nemůžeme se na ni spolehnout..."

"...Ptal jsem se sám sebe, odkud se tyhle příběhy vzaly v mé hlavě. A myslím si, že žijeme ve světě, který není zas tak úplně odlišný od toho v mé hře. Jen náš kanibalismus není tak přímý. Sice lidi Třetího světa doslova nepojídáme, ale kontrolujeme trh, abychom měli levné jídlo, a proto jinde lidi umírají hlady. Je to řečeno hodně zjednodušeně, taky jsem neměl v úmyslu napsat propagandistickou hru, ale svět, v němž žijeme, je dost nelidský a brutální. Jen jsme se v něm naučili chodit. Obstarali jsme si pružnou morálku. A tenhle nutný cynismus, který potřebujeme, abychom se v našem světě nezbláznili, je strůjcem nočních můr, a ty pak třeba vypadají tak, jako tahle hra. Ale jak už jsem řekl: Nemyslím si, že by to bylo politické drama. Jde především o důvěru a nedůvěru, o to zvíře v nás, které je hrozivé, krásné, nebezpečné a ošklivé..."

Ve hře Pes, noc a nůž je hlavní postavou M. M. jako muž (nebo jako Marius Mayenburg?). V tomto obecném pojmenování, nebo vlastně bezejmenosti, lze vystopovat nepřímý odkaz k Franzi Kafkovi a jeho postavě K. Obdobně jako v tomto zlomovém románu se hlavní postava ocitá v okolnostech světa, jimž nerozumí a odpykává si trest za prohřešek, který je jí utajen. V Mayenburgově hře je však existencionální poloha vyhnána doslova na ostří nože, M. se propadá do podivného světa svých nejhorších nočních můr. Nebojuje o pouhé přežití, ale o lidství v sobě. O základní lidské hodnoty, které odlišují člověka od zvířete.

Překlad: Kateřina Bohadlová

Režie: Pavel Gejguš, j.h. (v Divadle Tramtarie režíroval v loňské sezóně úspěšné Rozmarné léto)

Dramaturgie: Vladislav Kracík

Hrají: Bořek Joura, Petra Konvičková, Alois Pešek

Scéna a kostýmy: Matěj Sýkora

Asistentka scénografie: Pavla Baštanová

Hudba: Tomáš Bayer (člen kapely Narcotic fields)

Premiéra: 30. října 2009 v Divadle Tramtarie Olomouc

Autorská práva: Aura-Pont

Tento překlad finančně podpořil Goethe institut.

 

Petra Němečková, Divadlo Tramtarie Olomouc

Zdroj: info@divadlotramtarie.cz